Hledání optimální teploty domova je nekonečný boj, jehož výsledky se liší nejen v závislosti na lidech, ale i na zemi, v níž žijí. Zatímco Japonci v zimě ve svých příbytcích mrznou, Rusové na Sibiři chodí doma jen ve spodním prádle a větrají
V nejchladnějších obydlích překvapivě žijí Japonci – jejich příbytky totiž v drtivé většině případů nemají centrální vytápění. Namísto radiátorů si proto pomáhají různými přímotopy, termopokrývkami nebo sedí okolo stolečků kotacu, jež mají malá topení přímo pod deskou.
O něco teplejší obydlí si užívají Britové, nicméně i u nich se průměrná teplota pohybuje okolo 15 °C, tedy stále hluboko pod doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), jež činí 18 °C. Britské domy sice disponují centrálním topením, ale jejich obyvatelé jsou zvyklí na chladné počasí a mnohem raději než teplo mají peníze na kontě. Doma se proto z vlastní vůle víc oblečou a „hřejí“ je pak jejich úspory.
Česká republika razí pomyslnou střední cestu, která zároveň odpovídá doporučením WHO. Vysoko nad „optimální“ teplotu ohřívají svá obydlí například Mongolové, jejichž jurty dokážou odolat krutému počasí. V centru každého příbytku stojí kamna na dřevo, a aby teplo neunikalo stěnami, obalují je Mongolové na zimu několika vrstvami zvířecích kůží.
V nejteplejších domácnostech žijí paradoxně Rusové, přestože v jejich zemi panují v průměru nejnižší teploty na planetě. Ruské domácnosti totiž vytápějí masivní teplárny, a lidé ve starších bytech si navíc nemohou teplotu doma regulovat sami, protože ventily radiátorů obvykle nastavuje správce. Teplota v místnostech proto často stoupá k závratným výšinám, a není tudíž neobvyklé, že i v zimě chodí Rusové doma v kraťasech a tričku.
Britská anketa z roku 2015 odhalila, že 42 % dotazovaných pracovníků považovalo své kanceláře za přetopené, zatímco zbytku osazenstva v nich byla zima. Na pracovištích tak zuří pomyslná válka v nastavování termostatů, která podle výzkumů ve Velké Británii zabere 2 % všech odpracovaných hodin. Debata o příjemné teplotě prý tudíž stojí ekonomiku země v přepočtu víc než 385 miliard korun ročně.
ZajímavostiCesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.
VědaDávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.
Příroda„Plavit se“ umí i gekoni
Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu.
