Těžká domluva: Třetina obyvatel Číny neumí mluvit úředním jazykem

19.08.2017 - Roman Polach

Přestože je mandarínština, co se týče počtu rodilých mluvčích, nejrozšířenějším světovým jazykem, obrovské množství Číňanů tomuto dialektu vůbec nerozumí

Čínský babylon -<p>V Číně se vyskytují stovky různých dialektů. Kromě mandarínské čínštiny se tak můžete setkat například s kantonštinou nebo s dialektem hokkien.</p>
Čínský babylon -

V Číně se vyskytují stovky různých dialektů. Kromě mandarínské čínštiny se tak můžete setkat například s kantonštinou nebo s dialektem hokkien.


Reklama

Podle čínského ministerstva školství neumí zhruba 400 milionů obyvatel Země středu, tedy asi 30 % tamní populace, mluvit úředním jazykem – mandarínskou čínštinou. Avšak i mezi zbylými 70 % se prý najde dost těch, kteří zmíněnou řečí nevládnou příliš dobře. Není nijak neobvyklé, že domácí film z jihu běží na severu země s čínskými titulky. Ty ovšem většina lidí přečíst umí, protože mají shodný význam i v odlišných dialektech. Problém tkví v tom, že se v různých částech země vyslovují stejné znaky zcela rozdílně.

Jazykový babylon

V Číně se vyskytují stovky různých dialektů. Kromě mandarínské čínštiny se tak můžete setkat například s kantonštinou nebo s dialektem hokkien. Mluvčí ministerstva školství proto nedávno oznámil, že se při výuce jazyka dostanou do hledáčku především venkovské oblasti a místa, kde žijí etnické menšiny.

Komunistická strana se už desítky let snaží mandarínštinu propagovat, ale v zemi o rozloze převyšující více než dvojnásobně celou Evropskou unii nejde o nic jednoduchého. Navíc – ne každý se mandarínštinu učit chce. Například v roce 2010 se v Tibetu konaly protesty proti výuce úřední čínštiny, která prý podrývá tamní kulturu a jazyk.

Zapeklitá řeč

Čínské písmo obsahuje takřka osmdesát tisíc znaků. Spousta z nich se už sice nepoužívá, ale pokud si chcete přečíst noviny, musíte znát přibližně tři tisíce znaků. Pro cizince představuje největší překážku fakt, že totéž slovo může mít více významů v závislosti na intonaci. Jedním výrazem tak například můžete říct „polévka“ i „cukr“.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907