Tisíc dolarů za gram: Tolik se platí za vesmírné kamení

23.06.2016 - Lucie Paseková

Kousek horniny za cenu několikanásobně vyšší než je cena zlata? V případě úlomků meteoritu Tissint, který dopadl v červenci 2011 do odlehlých částí Maroka, nic neobvyklého


Reklama

Cenu určil především závěr vědců, kteří po půlroce zkoumání potvrdili, že hornina pochází z planety Mars. Její vědecká hodnota je tedy nevyčíslitelná. „Pět set nebo šest set dolarů za čerstvý gram, který spadl rovnou z Marsu? Myslím, že to není až tak moc,“ míní Derryl Pitt, jeden z překupníků, kteří využívají zvýšeného zájmu vědců i nadšených sběratelů a prodávají vzácné úlomky meteoritu. „Nejdražší jsou neobvyklé typy,“ potvrzuje Chris Herd z Albertské univerzity.

Cena u některých zajímavých kousků se tak snadno vyšplhá až na tisíc dolarů za gram. Úlomků z povrchu Marsu vědci nemají k dispozici mnoho, zatím žádná kosmická sonda totiž nedopravila z Marsu vzorky zpět na Zemi. Výzkumníci tak mohou pracovat jen s fragmenty meteoritů, zájem o čerstvý materiál je tedy enormní.

Od dopadu k verdiktu

Kolem druhé hodiny ranní místního času 18. července 2011 několik lidí pozorovalo ohnivou kouli v oblasti údolí Uíd Drá východně od Taty v Maroku. Tak popsali vědci objev v časopise Meteoritické společnosti. „Jeden ze svědků uvedl, že nejprve byla žlutá a pak zezelenala a osvětlila celou oblast, než se rozpadla na dvě části. Zazněly dvě rány,“ informoval časopis. Od října pak přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Taty začali nomádi nacházet natavené úlomky asi sedmikilového meteoritu. Nalezené fragmenty Maročané rychle prodali překupníkům a muzea a výzkumné ústavy musely vynaložit značné úsilí i nemalé finanční prostředky, aby nějaký úlomek získaly a mohly ho podrobit důkladnému zkoumání.

V lednu 2012 pak po důkladné analýze vědci z univerzity v Novém Mexiku mohli vynést konečný verdikt: meteorit je skutečně úlomkem rudé planety.

„Uvnitř sklovitého materiálu některých meteoritů je uvězněn atmosférický vzduch. Když je zahřejete a vzduch zachytíte v laboratoři a změříte ho, je stejný jako atmosféra na Marsu, kterou naměřily všechny sondy,“ vysvětlil Carl Agee.

Tissint je pátý

Pádu Tissintu předcházely již čtyři pozorované pády meteoritů z Marsu v letech 1815, 1865, 1911 a 1962. První s názvem Chassigny dopadl roku 1911 v jižní Francii a jeho úlomky jsou podle slov Carla Agee pravděpodobně nejdražší na světě. Meteorit Nakhla, jehož dopad byl pozorován v Egyptě v roce 1911, se neblaze proslavil tím, že jeden z jeho fragmentů údajně zabil psa. Řada dalších nalezených meteoritů pak dopadla na zem nepozorovaně bez očitých svědků.

TIP: Nejvzácnější poklady přírody dražší než zlato a drahé kameny

Úlomky se z Marsu dostaly pravděpodobně po nárazu obrovského meteoru, který je vymrštil takovou rychlostí, že unikly gravitačnímu poli, poté pluly sluneční soustavou a nakonec vstoupily do atmosféry Země. Stáří některých z nich vědci stanovili na více jak miliardu let. Tissint byl podle vědců z Marsu vymrštěn před 700 000 let.

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál: Neuvěřitelná planeta Země

  • Zdroj fotografií: Facebook

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907