Trapné, směšné i plné zášti: Osm nejnepovedenějších urozených svateb

30.12.2020 - Radomír Dohnal

Ne vždy je svatba šťastným dnem. V případě, že se žení a vdávají členové královských rodů, můžete si být jistí, že minimálně jedna strana není s vývojem událostí zrovna nadšená. Tedy v tom lepším případě…

<h3>Velký nepořádek</h3><p><strong>Alfréd Veliký a princezna </strong><strong>Ealhswith</strong></p><p>Jen dva britští králové mají ve svém titulu přídavek Velký. <strong>Alfréd</strong>, který vedl rozdrobená anglická království k vítězství nad vikingy, je jedním z nich. Výčet jeho panovnických zásluh je dlouhý a úctyhodný. Zmiňována je často i jeho odvaha, protože do boje vedl své muže často pěšmo, a nikoliv ze sedla koně. Důvod téhle hrdinské motivace byl prostý. <strong>Alfréda trápily extrémní hemoroidy, a pravděpodobně trpěl také vážnou Crohnovou chorobou. Byl už ve fázi, kdy jeho tělo fungovalo jen jako průtokový ohřívač pozřené stravy</strong>.</p><p>Tento fakt také neblaze poznamenal jeho velký svatební den, kdy společně s překrásnou <strong>Ealhswith</strong>, vnučkou krále Mercie, stoupá po kamenných schodech k oltáři. <strong>Po obřadu je bylo zapotřebí opláchnout několika kbelíky vody, a ne, nešlo o úklid rozsypané rýže</strong>. Na jeho státotvorné velikosti to ale nijak neubralo a s ženou dokázal zplodit devět potomků.</p>

Velký nepořádek

Alfréd Veliký a princezna Ealhswith

Jen dva britští králové mají ve svém titulu přídavek Velký. Alfréd, který vedl rozdrobená anglická království k vítězství nad vikingy, je jedním z nich. Výčet jeho panovnických zásluh je dlouhý a úctyhodný. Zmiňována je často i jeho odvaha, protože do boje vedl své muže často pěšmo, a nikoliv ze sedla koně. Důvod téhle hrdinské motivace byl prostý. Alfréda trápily extrémní hemoroidy, a pravděpodobně trpěl také vážnou Crohnovou chorobou. Byl už ve fázi, kdy jeho tělo fungovalo jen jako průtokový ohřívač pozřené stravy.

Tento fakt také neblaze poznamenal jeho velký svatební den, kdy společně s překrásnou Ealhswith, vnučkou krále Mercie, stoupá po kamenných schodech k oltáři. Po obřadu je bylo zapotřebí opláchnout několika kbelíky vody, a ne, nešlo o úklid rozsypané rýže. Na jeho státotvorné velikosti to ale nijak neubralo a s ženou dokázal zplodit devět potomků.

<h3>Pořádně krvavá svatba</h3><p><strong>Jindřich III. Navarrský a Markéta z Valois</strong></p><p>Sňatek jako akt smíření? Nu, proč ne, bylo už načase. Katolíci a hugenoti si jdou ve Francii po krku dlouhá desetiletí a tento nábožensky, ale také politicky motivovaný spor už všechny vyčerpává. Symbolickou mírovou ratolestí se proto měla stát svatba předního hugenota a navarrského následníka trůnu <strong>Jindřicha</strong> se sestrou Karla IX., princeznou <strong>Markétou z Valois</strong>. Ne že by nevěsta jevila o ženicha nějaký zájem, na otázku zda si jej bere dobrovolně, raději ani neodpověděla. Ostatně, ženich většinu katolické mše prostál před kostelem.</p><p>Dne 18. srpna 1572 ale rozhodně nedojde ke spojení rozhádané země. <strong>Setkání mnoha hugenotů přišlo katolíkům vhod, a tak je místo oslav začali v ulicích houfně vraždit. Masakr známý jako Bartolomějská noc trval několik dní. Zabitých byly tisíce a válka pokračovala dalších dvacet let</strong>.</p>

Pořádně krvavá svatba

Jindřich III. Navarrský a Markéta z Valois

Sňatek jako akt smíření? Nu, proč ne, bylo už načase. Katolíci a hugenoti si jdou ve Francii po krku dlouhá desetiletí a tento nábožensky, ale také politicky motivovaný spor už všechny vyčerpává. Symbolickou mírovou ratolestí se proto měla stát svatba předního hugenota a navarrského následníka trůnu Jindřicha se sestrou Karla IX., princeznou Markétou z Valois. Ne že by nevěsta jevila o ženicha nějaký zájem, na otázku zda si jej bere dobrovolně, raději ani neodpověděla. Ostatně, ženich většinu katolické mše prostál před kostelem.

Dne 18. srpna 1572 ale rozhodně nedojde ke spojení rozhádané země. Setkání mnoha hugenotů přišlo katolíkům vhod, a tak je místo oslav začali v ulicích houfně vraždit. Masakr známý jako Bartolomějská noc trval několik dní. Zabitých byly tisíce a válka pokračovala dalších dvacet let.

<h3>Nepolíbená nevěsta se mstí</h3><p><strong>Edward II. a Isabella Francouzská </strong></p><p>O mrtvých jen dobře, znáte to. Takže třeba <strong>Edwarda II.</strong> můžeme pochválit za iniciativu, která vedla k založení nejstarších britských univerzit v Cambridgi a Oxfordu. To je bohužel asi tak všechno. Edward II. byl totiž trochu „jiný“ a od puberty více koukal po urostlých dřevorubcích a svalnatých rytířích než po děvečkách a princeznách. Když si v roce 1308 bere teprve dvanáctiletou francouzskou princeznu <strong>Isabellu</strong>, políbí u oltáře místo ní jiného muže. Gaskoňského rytíře Pierse Gavestona. Myslel si, že mu to projde.</p><p>Jenže nehospodárný způsob jeho vlády, při kterém do čelních pozic neustále upřednostňoval své milce a nápadníky, ho nakonec stál korunu. <strong>Zženštilý a vlády neschopný Edward II. byl pro neschopnost sesazen a otěže vlády na čas přebrala o poznání schopnější Isabella. Ta velmi pravděpodobně nepřímo stála i za „smrtelnou nehodou“, respektive do běla rozžhavenou kovovou tyčí zasunutou do Edwardova urozeného konečníku</strong>. První políbení prostě patří nevěstě a basta!</p>

Nepolíbená nevěsta se mstí

Edward II. a Isabella Francouzská 

O mrtvých jen dobře, znáte to. Takže třeba Edwarda II. můžeme pochválit za iniciativu, která vedla k založení nejstarších britských univerzit v Cambridgi a Oxfordu. To je bohužel asi tak všechno. Edward II. byl totiž trochu „jiný“ a od puberty více koukal po urostlých dřevorubcích a svalnatých rytířích než po děvečkách a princeznách. Když si v roce 1308 bere teprve dvanáctiletou francouzskou princeznu Isabellu, políbí u oltáře místo ní jiného muže. Gaskoňského rytíře Pierse Gavestona. Myslel si, že mu to projde.

Jenže nehospodárný způsob jeho vlády, při kterém do čelních pozic neustále upřednostňoval své milce a nápadníky, ho nakonec stál korunu. Zženštilý a vlády neschopný Edward II. byl pro neschopnost sesazen a otěže vlády na čas přebrala o poznání schopnější Isabella. Ta velmi pravděpodobně nepřímo stála i za „smrtelnou nehodou“, respektive do běla rozžhavenou kovovou tyčí zasunutou do Edwardova urozeného konečníku. První políbení prostě patří nevěstě a basta!

<h3>Svatební noc v mučírně</h3><p><strong>Jakub I. Stuart a Anna Dánská</strong></p><p>Říct, že si <strong>Jakub I. Stuart</strong> líbánky moc neužil, není docela přesné. Jen je prostě nestrávil se svou manželkou, ale se spoustou čarodějnic. Jak to? Když si za ženu vybere tehdy teprve čtrnáctiletou <strong>Annu Dánskou</strong>, musí se nejprve nevěsta dopravit do Skotska. Lodí. Tu ale divoká bouře zažene až k Norsku a málem to s ní dopadne špatně. <strong>Jakub má jasno, na vině je černá magie</strong>. Svatební obřad v Oslu tedy proběhne, ale ženich je jakoby duchem nepřítomný. Přemýšlí nad kozími lebkami, černou mší a pentagramem. <strong>Hned po návratu zahájí hon na domnělé čarodějnice, které bude osobně vyslýchat a mučit. Stráví tím celé líbánky</strong>. Anna o mnoho nepřišla, Jakub byl totiž docela podivín a obvykle místo plození vlastních potomků raději obcházel ložnice jiných dvořanů. Vyptával se jich na jejich sexuální zkušenosti a zážitky. Šuškalo se o jeho homosexuální orientaci, nejspíš měl i maniodepresivní sklony. Je s podivem, že dokázal vyrobit tři potomky. Že by kouzla a čáry?</p>

Svatební noc v mučírně

Jakub I. Stuart a Anna Dánská

Říct, že si Jakub I. Stuart líbánky moc neužil, není docela přesné. Jen je prostě nestrávil se svou manželkou, ale se spoustou čarodějnic. Jak to? Když si za ženu vybere tehdy teprve čtrnáctiletou Annu Dánskou, musí se nejprve nevěsta dopravit do Skotska. Lodí. Tu ale divoká bouře zažene až k Norsku a málem to s ní dopadne špatně. Jakub má jasno, na vině je černá magie. Svatební obřad v Oslu tedy proběhne, ale ženich je jakoby duchem nepřítomný. Přemýšlí nad kozími lebkami, černou mší a pentagramem. Hned po návratu zahájí hon na domnělé čarodějnice, které bude osobně vyslýchat a mučit. Stráví tím celé líbánky. Anna o mnoho nepřišla, Jakub byl totiž docela podivín a obvykle místo plození vlastních potomků raději obcházel ložnice jiných dvořanů. Vyptával se jich na jejich sexuální zkušenosti a zážitky. Šuškalo se o jeho homosexuální orientaci, nejspíš měl i maniodepresivní sklony. Je s podivem, že dokázal vyrobit tři potomky. Že by kouzla a čáry?

<h3>Neunesla tíhu okamžiku</h3><p><strong>Frederik Ludvík Hannoverský a Augusta Sasko-Gothajská</strong></p><p>Je vám šestnáct let a prakticky celé vaše dětství a dospívání rodiče nehovoří o ničem jiném, než jak a komu vás jednou výhodně provdají. Jste doslova šlechtěni na export. A přesně takhle to měla i princezna <strong>Augusta Sasko-Gothajská</strong>, které byl za ženicha vybrán následník britského trůnu, waleský princ <strong>Frederik Ludvík</strong>. Z hlediska dlouhodobé politické strategie příhodná volba. Pár komplikací tu ale bylo.</p><p>Augusta svého o 12 let staršího nastávajícího vůbec neznala, a vlastně neuměla ani slova anglicky. Možná proto bylo jejich první setkání pár dní před obřadem poněkud rozpačité a výrazně zvýšilo nervozitu mladé princezny. <strong>Když nadešel ten slavný den, na který byla připravována už od kolébky, bylo toho na ni už prostě příliš. Říct, že takzvaně hodila šavli, je vzhledem k jejímu urozenému stavu poněkud nevhodné. Ale fakt, že před obřadem ehm… potřísnila sebe i svou nastávající tchyni od hlavy až k patě, nikdo hedvábným ubrouskem z její reputace nesetře</strong>. Manželství to ale bylo nakonec šťastné a plodné.</p>

Neunesla tíhu okamžiku

Frederik Ludvík Hannoverský a Augusta Sasko-Gothajská

Je vám šestnáct let a prakticky celé vaše dětství a dospívání rodiče nehovoří o ničem jiném, než jak a komu vás jednou výhodně provdají. Jste doslova šlechtěni na export. A přesně takhle to měla i princezna Augusta Sasko-Gothajská, které byl za ženicha vybrán následník britského trůnu, waleský princ Frederik Ludvík. Z hlediska dlouhodobé politické strategie příhodná volba. Pár komplikací tu ale bylo.

Augusta svého o 12 let staršího nastávajícího vůbec neznala, a vlastně neuměla ani slova anglicky. Možná proto bylo jejich první setkání pár dní před obřadem poněkud rozpačité a výrazně zvýšilo nervozitu mladé princezny. Když nadešel ten slavný den, na který byla připravována už od kolébky, bylo toho na ni už prostě příliš. Říct, že takzvaně hodila šavli, je vzhledem k jejímu urozenému stavu poněkud nevhodné. Ale fakt, že před obřadem ehm… potřísnila sebe i svou nastávající tchyni od hlavy až k patě, nikdo hedvábným ubrouskem z její reputace nesetře. Manželství to ale bylo nakonec šťastné a plodné.

<h3>Vystrkuje na Francii zadek!</h3><p><strong>Ludvík XVI. a Marie Antoinetta</strong></p><p>Že to s <strong>Marií Antoinettou</strong> nedopadlo dobře, se už tak nějak všeobecně ví. Královny pod gilotinou totiž nekončí zrovna často. Jenže předzvěstí katastrofy už byla i samotná svatba. Rakušané a Francouzi se totiž v roce 1770 měli rádi, nu, jako dvě země, které spolu ještě včera vedly válku a na zítra plánují odvetu. Čtrnáctiletá Marie měla sňatkem posílit křehký mír. <strong>Ještě na hranicích, cestou za Ludvíkem XVI. </strong>(kterého nikdy předtím neviděla),<strong> ji „zbavili všeho rakouského“, včetně oděvů a psa Mopsíka. Prostě taková důkladnější letištní kontrola. </strong></p><p><strong>Nevraživost vůči mladé Rakušance projevili i dvorní krejčí,</strong> <strong>kteří pro ni vytvořili překrásné šaty z bílého damašku, stříbrných nití a diamantů. Jen asi o 4 čísla menší. Takže k oltáři nastupovala s holou… odkrytými zády, výrazně patrnými pod splývavým závojem</strong>. Způsobilo to pořádný rozruch a jen to Francouze více popudilo.</p>

Vystrkuje na Francii zadek!

Ludvík XVI. a Marie Antoinetta

Že to s Marií Antoinettou nedopadlo dobře, se už tak nějak všeobecně ví. Královny pod gilotinou totiž nekončí zrovna často. Jenže předzvěstí katastrofy už byla i samotná svatba. Rakušané a Francouzi se totiž v roce 1770 měli rádi, nu, jako dvě země, které spolu ještě včera vedly válku a na zítra plánují odvetu. Čtrnáctiletá Marie měla sňatkem posílit křehký mír. Ještě na hranicích, cestou za Ludvíkem XVI. (kterého nikdy předtím neviděla), ji „zbavili všeho rakouského“, včetně oděvů a psa Mopsíka. Prostě taková důkladnější letištní kontrola.

Nevraživost vůči mladé Rakušance projevili i dvorní krejčí, kteří pro ni vytvořili překrásné šaty z bílého damašku, stříbrných nití a diamantů. Jen asi o 4 čísla menší. Takže k oltáři nastupovala s holou… odkrytými zády, výrazně patrnými pod splývavým závojem. Způsobilo to pořádný rozruch a jen to Francouze více popudilo.

<h3>Čtyři promile slz</h3><p><strong>Jiří IV. a Karolina Brunšvická</strong></p><p>V případě svatebního obřadu <strong>Jiřího IV.</strong> a <strong>Karoliny Brunšvické</strong>, ke kterému došlo v dubnu 1795, se snad ani nedá použít termín „sňatek“. Byla to vlastně jen bankovní transakce vynucená prázdnou královskou pokladnou. Karolina, jistina v hodnotě 650 000 liber, se stala čistě trofejní záležitostí, ke které ženich nepociťoval, snad kromě fyzického odporu, žádné emoce. Byl už totiž ženatý, ale jeho otec tento předchozí a navíc katolický sňatek neuznal jako právoplatný. <strong>Proudy slz, které byly v tento slavný den prolévány v paláci St. James, nebyly o štěstí. Zklamaná byla i nevěsta, protože její ženich „vůbec nevypadal jako na obraze“</strong>.</p><p><strong>A Jiří IV.? Ten sotva stál na nohou, jak byl namol. Podpírat ho musela na každém kroku početná suita hrabat.</strong> Anglický král, hlavní aranžér tohoto politicky, vojensky i ekonomicky příhodného spojení, si ale mohl gratulovat k úspěchu. Než se Jiří a Karolína definitivně odloučili, dokázali spolu zplodit potomka, a tím výtečně posloužili jeho vlastním záměrům.</p>

Čtyři promile slz

Jiří IV. a Karolina Brunšvická

V případě svatebního obřadu Jiřího IV. a Karoliny Brunšvické, ke kterému došlo v dubnu 1795, se snad ani nedá použít termín „sňatek“. Byla to vlastně jen bankovní transakce vynucená prázdnou královskou pokladnou. Karolina, jistina v hodnotě 650 000 liber, se stala čistě trofejní záležitostí, ke které ženich nepociťoval, snad kromě fyzického odporu, žádné emoce. Byl už totiž ženatý, ale jeho otec tento předchozí a navíc katolický sňatek neuznal jako právoplatný. Proudy slz, které byly v tento slavný den prolévány v paláci St. James, nebyly o štěstí. Zklamaná byla i nevěsta, protože její ženich „vůbec nevypadal jako na obraze“.

A Jiří IV.? Ten sotva stál na nohou, jak byl namol. Podpírat ho musela na každém kroku početná suita hrabat. Anglický král, hlavní aranžér tohoto politicky, vojensky i ekonomicky příhodného spojení, si ale mohl gratulovat k úspěchu. Než se Jiří a Karolína definitivně odloučili, dokázali spolu zplodit potomka, a tím výtečně posloužili jeho vlastním záměrům.

<h3>Přípitek na věčnost</h3><p><strong>Hardiknut</strong></p><p>Slavnostní přípitky na svatbách, to je prostě noční můra každé nevěsty. Proslovy jsou buď dlouhé a nudné, otřepané anebo naopak úderné, ale o to častěji i pěkně trapné. Svatebčané proto dokáží ocenit, když se přípitek současně vymkne konvencím svou krátkostí i neotřelou, ale vlídnou myšlenkou. Absolutní jedničkou v tomto oboru se stal nepříliš populární a krutý král Dánska a Anglie <strong>Hardiknut</strong>. A čím že si toto označení vydobyl?</p><p>Prostě se při hostině ve velké síni v Lambeth postavil, pozvedl číši a pokynul k nevěstě slovy: <em>„Tak, jak tu stojím, zdvihám číši ku…“</em> následuje chvíle napětí. A pak ještě další chvíle napětí. A potom? Právě, že už nic. <strong>Je 8. června roku 1042, a krále Hardiknuta právě trefil šlak.</strong> Touto skutečně nevšední pointou učinil nemilovaný vladař radost novomanželům i lidu dvou zemí.</p>

Přípitek na věčnost

Hardiknut

Slavnostní přípitky na svatbách, to je prostě noční můra každé nevěsty. Proslovy jsou buď dlouhé a nudné, otřepané anebo naopak úderné, ale o to častěji i pěkně trapné. Svatebčané proto dokáží ocenit, když se přípitek současně vymkne konvencím svou krátkostí i neotřelou, ale vlídnou myšlenkou. Absolutní jedničkou v tomto oboru se stal nepříliš populární a krutý král Dánska a Anglie Hardiknut. A čím že si toto označení vydobyl?

Prostě se při hostině ve velké síni v Lambeth postavil, pozvedl číši a pokynul k nevěstě slovy: „Tak, jak tu stojím, zdvihám číši ku…“ následuje chvíle napětí. A pak ještě další chvíle napětí. A potom? Právě, že už nic. Je 8. června roku 1042, a krále Hardiknuta právě trefil šlak. Touto skutečně nevšední pointou učinil nemilovaný vladař radost novomanželům i lidu dvou zemí.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907