Trůn lásky prince waleského: Budoucí Eduard VII. měl v nevěstinci vlastní pokoj

04.06.2020 - Lucie Jahodářová

Syn královny Viktorie proslul požitkářským stylem života. Dlouhé čekání na trůn si zpříjemňoval jídlem, pitím, karetními hrami a především ženami. Poslední vášeň ho vedla k častým návštěvám luxusního pařížského nevěstince Le Chabanais

<p>Albert Eduard byl požitkář a nic na tom nezměnil ani sňatek s princeznou Alexandrou.</p>

Albert Eduard byl požitkář a nic na tom nezměnil ani sňatek s princeznou Alexandrou.


Reklama

Bertie, dětská přezdívka, která provázela prince Alberta Eduarda do pokročilého věku, podtrhovala jeho bonvivánství a bezstarostnost. Jako následník trůnu získal krátce po narození tradiční titul prince z Walesu, který mu zůstal až do roku 1901, kdy zemřela jeho matka. Jelikož královna Viktorie držela prince kvůli jeho nestydatému životnímu stylu stranou státních záležitostí, politice se začal náležitě věnovat až se svým nástupem na trůn ve věku téměř šedesáti let. Život, který před korunovací vedl, mu vynesl přídomek Eduard Rozkošník.

Otrok vášně

Albert Eduard se narodil 9. listopadu 1841 královně Viktorii a jejímu německému manželovi Albertovi. Dědici trůnu se dostalo slušného vzdělání včetně vojenského výcviku. Právě v jeho průběhu se měla odehrát princova první milostná aféra s irskou herečkou Nellie Clifdenovou. Princův otec se proto vydal na cestu, aby synovi za nepatřičné chování vyčinil. Po návratu však v důsledku onemocnění zemřel. Královna Viktorie až do konce života Bertiemu vyčítala, že zapříčinil smrt svého otce: „Ten chlapec! Ať je mi to líto sebevíc, nemohu se, a ani nebudu moci, na něj podívat, aniž bych se nechvěla.“ 

Přes smutek ze ztráty však nedokázal Bertie svůj vztah k ženám změnit. Nepomohl ani sňatek s dánskou princeznou Alexandrou roku 1863. Krátce po líbánkách se princ už opět plně věnoval zahálčivému životu a užíval si po celé Evropě. Jedním z jeho nejoblíbenějších míst se stala Paříž. Bertie zde navštěvoval například restauraci Café Anglais, kde se mu přítelkyně Cora Pearl servírovala nahá na obrovském talíři. 

Město hříšné lásky

Pravidelně se princ do města nad Seinou vracel od roku 1874. Osmdesátá léta byla érou Montmartru a Moulin Rouge, kde se stal častým návštěvníkem. Avšak ještě oblíbenějším místem byl proslavený nevěstinec Le Chabanais. Zde byl pravidelným hostem až do své korunovace. Měl tady k dispozici dokonce soukromou místnost vybavenou speciální vanou ve tvaru labutě na přídi s mořskou pannou, kterou si údajně nechával plnit šampaňským. 

Jiným kusem vybavení pokoje bylo speciální křeslo vyrobené Louisem Soubrierem. Křeslo bylo pro prince stejně jako vana vyrobeno na míru. Tento pomyslný Eduardův trůn zvaný křeslo lásky či smyslnosti (siège d'amour / de volupté), měl korpulentnímu princi umožnit a především ulehčit pohlavní styk se dvěma ženami najednou.

TIP: Madam skandál Wallis Simpsonová: Anglický král se kvůli ní vzdal trůnu!

Bertieho vášní nebyly totiž pouze ženy a bakarat (hazardní karetní hra), ale také jídlo a pití. Byl schopen sníst večeři až o dvanácti chodech. Nestřídmý apetit se pochopitelně neobešel bez následků, které se promítly i do jeho milostného života. Aby se při pohlavním aktu tolik nevyčerpával, uchyloval se ke svému speciálně navrženému křeslu lásky. Způsob, jakým ho užíval, ovšem dnes již není znám.

Odchod Rozkošníka

Bertieho milostná dobrodružství se neomezovala pouze na luxusní nevěstince, milenky si nacházel také v ložnicích manželek svých přátel. Čas se naučil trávit jinak až jako král Eduard II. Tehdy ustaly rovněž jeho časté návštěvy Paříže. Od svých starých zvyků samozřejmě zcela neupustil, i nadále měl milenky a zálibu v jídle a pití. Po pěti letech vlády se Eduardovi v důsledku jeho rozmařilého stylu života začalo podlamovat zdraví. Eduard Rozkošník zemřel po několika infarktech 6. května 1910. Křeslo lásky se stalo mementem Bertieho bonvivánského života.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Postavena z ropy 

Dubaj | rozloha: 35 km² | Spojené arabské emiráty
populace 1950: 21 000 obyvatel | populace 2020: 2 921 000 obyvatel

Historie Dubaje sahá do 18. století, kdy šlo o drobnou rybářskou osadu. Poloha na břehu Perského zálivu z ní však časem udělala vyhledávaný přístav a místo, kde se obchodovalo mimo jiné se zlatem. Ani v roce 1950 však Dubaj ještě zdaleka nepřipomínala dnešní metropoli – žilo tam pouhých 21 tisíc lidí. O 16 let později se nicméně v teritoriálních vodách města podařilo objevit ropu a vypukl boom: Jen mezi léty 1968 a 1975 se tamní populace rozrostla o 300 % a trend se nezastavoval. Na přelomu milénia tak již Dubajští osídlovali také uměle vytvořené ostrovy. 

Zajímavosti
Vesmír

Vykopávky na místě bývalého Ripley/Choate House v kampusu Dartmouth College.

Věda

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.

Historie

Tento poškozený de Havilland Sea Venom od Royal Navy právě přistál na palubě HMS Eagle.

Válka

Vzducholoď LZ-129 představovala mistrovské dílo německých konstruktérů. Kolos, poháněný čtyřmi dieslovými motory, dokázal letět rychlostí až 135 km/h.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907