Tučňáci patagonští: Hrdinové polární oblasti a bojovníci s mrazem

01.04.2017 - Marek Telička

<p>Tučňáci patagonští a jejich dosud nevybarvená mláďata, která po 3–4 měsících intenzivního krmení dosáhnou váhy 10–12 kilogramů.</p>

Tučňáci patagonští a jejich dosud nevybarvená mláďata, která po 3–4 měsících intenzivního krmení dosáhnou váhy 10–12 kilogramů.


Reklama

Tučňáci patagonští (Aptenodytes patagonicus) jsou po tučňáku císařském (Aptenodytes forsteri) druhým největším druhem tohoto živočišného řádu. Dorůstají velikosti 87–95 centimetrů a hmotnosti do dvaceti kilogramů. Těmto dvěma druhům je společné, že si nestaví hnízda. Poté, co samice snese vejce, si je partner umístí na nohy, izoluje je od chladné země a překryje kožním záhybem. V zahřívání vejce se oba rodiče střídají po dobu zhruba 50 dní, kdy se líhne mládě. Tento postup je s ohledem na chladnost míst, kde hnízdí, jedinou možností, jak zachovat rod.

Toto ovšem není jediná technika, kterou si tučňáci vyvinuli v boji proti mrazu. V antarktických oblastech, kde žijí, dosahují mrazy běžně -30 °C. Tučňáci si přitom musí udržet tělesnou teplotu, která se moc neliší od teploty lidského organismu, tedy kolem 37 °C. Kromě hustého peří jim pomáhá udržet teplo podkožní vrstva tuku a především technika shlukování. V nejkrutějších mrazech se tučňáci natlačí jeden na druhého a vzájemně se zahřívají.

TIP: Drsný život v kolonii tučňáků patagonských

Drsnému mrazu a větru o rychlosti až kolem 200 km/h čelí jen jedinci na okraji kolonie. Tato technika je ovšem nejen účinná, ale i spravedlivá. Tučňáci se totiž neustále pohybují a jedinci z okraje shluku se zvolna dostávají dovnitř. Ti, kteří se zahřáli uvnitř shluku, zase postupují na okraj, aby dočasně nastavili kůži na nejhorším místě. Výpočty ukazují, že osamělý tučňák by za těchto tepelných podmínek spálil 0,2 kilogramu tuku na den, aby si udržel teplotu. Díky shlukování potřebují jednotliví tučňáci spálit jen zhruba 0,1 kilogramu tuku denně. Bez schopnosti spolupracovat by za polárním kruhem prostě nepřežili.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907