Tupolev SB 2M-100A: Lehký bombardér utrpěl v počátku války ohromné ztráty

01.01.2017 - Miroslav Šnajdr

Když v červnu 1941 Němci zaútočili na SSSR, tvořily základ výzbroje frontového bombardovacího letectva takzvané „rychlé bombardéry“ řady Tupolev SB. Šlo ale o naprosto nevyhovující a zastaralý typ letadla

Tupolev SB -<p>V bojích se naplno projevily některé nedostatky konstrukce, zejména neúčinná defenzivní výzbroj, zranitelnost a dosti nepraktické řešení prostorů osádky</p>
Tupolev SB -

V bojích se naplno projevily některé nedostatky konstrukce, zejména neúčinná defenzivní výzbroj, zranitelnost a dosti nepraktické řešení prostorů osádky


Reklama

Když 22. června 1941 Němci zaútočili na SSSR, tvořily základ výzbroje frontového bombardovacího letectva takzvané „rychlé bombardéry“ řady Tupolev SB. Využívalo je plných 71 z 82 bombardovacích pluků. U pěti západních pohraničních vojenských okruhů se nacházelo 1 428 strojů, (1 262 bojeschopných).

Šlo o letouny všech verzí, počínaje nejstarším provedením SB 2-M100 a SB 2M-100A známým z bojů ve Španělsku, přes zlepšené SB 2-M103 se zvětšenou zásobou pohonných hmot a pumovým nákladem a konče verzí Archangelskij Ar-2 (určenou pro střemhlavé bombardování). Letouny byly okamžitě vrženy do bojů a během denních akcí utrpěly katastrofální ztráty.

Tupolev SB 2M-100A

  • Rozpětí: 20,33 m
  • Délka: 12,27 m
  • Vzletová hmotnost: 5 732 kg
  • Max. rychlost: 423 km/h
  • Dostup: 9 560 m
  • Dolet: 2 187 km
  • Pohonná jednotka: 2× řadový M-100A o 633 kW
  • Výzbroj: 4× 7,62mm kulomet, 500 kg pum
  • Osádka: 3 muži
  • Uživatelé: Bulharsko, Československo, Čína, Finsko, Německo, SSSR, Španělsko

Vývoj zahájila skupina vedená A. A. Archangelským, jež patřila do Tupolevovy konstrukční kanceláře CAGI. Prototyp poprvé vzlétl 7. října 1934. Výroba se rozběhla v roce 1935 a první sériové stroje byly letectvu předány na začátku následujícího roku. Zprvu byl typ považován za střední bombardér (srednij bombardirovščik), od roku 1935 za rychlý bombardér (skorostnoj bombardirovščik), přičemž zkratka obou kategorií je v ruštině SB.

V druhé polovině 30. let však jeho celková koncepce odpovídala spíše zařazení do třídy lehkých bombardérů. Ačkoliv během dlouhé produkce typ průběžně modifikovali (nové pohonné jednotky, zvětšení množství paliva a pumového nákladu, zdokonalení střelecké výzbroje), v červnu 1941 SB představoval naprosto zastaralý typ. Do začátku roku 1941 bylo vyrobeno na 6 656 strojů, včetně cvičných i nákladních verzí.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL Letouny 2. světové války

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907