Účinky kofeinu na včelí paměť: Když včely letí „na kávičku“

22.04.2019 - Zuzana Teličková

Vědci zjistili, že kofein má na včely podobný účinek jako na člověka – zlepšuje paměť. Včely přitom látku najdou i jinde než v kávovníku, kde je v každém květu obsaženo stejné množství kofeinu jako v šálku instantní kávy

<p>Včely si při sběru nektaru musí zapamatovat charakteristické rysy jednotlivých květin. U květů některých citrusů jim tento úkol usnadňuje obsažený kofein</p>

Včely si při sběru nektaru musí zapamatovat charakteristické rysy jednotlivých květin. U květů některých citrusů jim tento úkol usnadňuje obsažený kofein


Reklama

V nižších koncentracích je kofein přítomen i v květech některých citrusů, které se právě s jeho pomocí snaží přilákat opylovače. Díky kofeinu si včely lépe zapamatují vůni květu a jeho umístění. „Zapamatovat si charakteristické rysy jednotlivých květin je pro včely náročné vzhledem k rychlosti, s níž přelétávají od jednoho květu k druhému,“ vysvětluje vedoucí studie Geraldina Wrightová z Newcastle University. Zároveň dodává, že včely, které opylovaly kofeinem obohacený nektar, mají tendence vyhledávat další podobné rostliny, což vede k jejich důkladnějšímu opylení. Kofein je tedy výhodný pro obě strany – včele pomůže vylepšit opylovací schopnosti a rostlině zajistí věrného opylovače, který se postará o její rozmnožování.

Efekt kofeinu na dlouhodobou paměť včel je výrazný – díky němu si třikrát víc včel dokázalo vůni květů zapamatovat po dobu následujících 24 hodin a dvakrát více včel si stejnou vůni pamatovalo ještě po třech dnech. Ke změně elektrického pole při dosednutí včely na květ se tak přidává další ze způsobů, jimiž květiny se včelami komunikují a usnadňují jim práci.

TIP: Neznámá rizika kávy: Jak oblíbený horký nápoj ovlivňuje náš organismus

„Na této studii vidíme základní mechanismy působení kofeinu na náš mozek,“ upozorňuje Wrightová. „Co zde pozorujeme u včel, vysvětluje, proč lidé pijí tolik kávy ve chvíli, kdy se potřebují něco naučit.“

Spoluautorka studie Julie Mustardová ze Státní univerzity v Arizoně komentuje výzkum slovy: „Když se podíváme na složení buněk, bílkovin a genů, zjistíme, že lidský a včelí mozek pracují velmi podobně. Včelu tedy můžeme použít jako model ke zkoumání efektu kofeinu na náš mozek a naše chování.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907