Neznámá rizika kávy: Jak oblíbený horký nápoj ovlivňuje náš organismus

05.05.2017 - Jan Filip Sýkora

Řada lidí automaticky sáhne po šálku kávy nebo čaje, když se jim začnou klížit oči a padat hlava. Je však vůbec takové povzbuzení bezpečné?

<p>Smrtelná dávka kofeinu pro člověka je 10 g – tedy asi sto šálků silné kávy.</p>

Smrtelná dávka kofeinu pro člověka je 10 g – tedy asi sto šálků silné kávy.


Reklama

Látky, které ovlivňují bdělost a působí povzbudivě na stav lidského vědomí, jsou známy pod označením psychostimulancia. Na rozdíl od halucinogenů většinou nevyvolávají poruchy vnímání, bludy ani jiné psychické změny. Jejich účinek se odehrává v místech zakončení nervových vláken: Mají vliv na uvolňování tzv. neurotransmiterů (přenašečů), které vedou nervový vzruch od jednoho nervového vlákna k dalšímu. Psychostimulancia podněcují jejich uvolňování, a tím se nervový vzruch přenáší rychleji. Mezi nervové přenašeče patří například dopamin, adrenalin, noradrenalin či serotonin. 

Psychostimulancia jsou bohužel návyková – vzniklá závislost však není tělesná, ale psychická. Vysazení látky obvykle provází únava, skleslá nálada až deprese. Ačkoli nepříjemné stavy trvají jen několik dní, chuť na drogu přetrvává často řadu měsíců, někdy je dokonce doživotní.

Známých povzbuzovacích prostředků je mnoho a další jistě čekají na své objevení. Mezi nejznámějšími najdeme relativně neškodný kofein...

Záchrana z kávy?

Kofein, tedy účinná stimulační látka kávy, je jedním z nejvyužívanějších a také nejprozkoumanějších alkaloidů. Mechanismus jeho působení na centrální nervovou soustavu je dvojí: Blokuje enzym fosfodiesterázy, který v buňce štěpí tzv. cAMP – sloučeninu zodpovídající za zprostředkování budivých signálů zvenčí do buněčného jádra. Buňka si pak myslí, že zvenku dostává aktivační signál ke zvýšení metabolismu a štěpení škrobů a lipidů. Díky kofeinu tedy hladina zmíněného přenašeče energie cAMP stoupá, a tím se zvyšuje i buněčný růst a reprodukce.

Především však kofein blokuje adenosinové receptory buňky. Adenosin je tlumivě působící látka, která se v mozku váže na nervové buňky a zpomaluje jejich aktivitu. Díky kofeinu se v mozku také zvyšuje hladina dopaminu, jenž navozuje pocit štěstí. Kofeinem „nabuzený“ mozek plný hyperaktivních buněk vyvolá činnost nadledvinek, které začnou produkovat adrenalin. Účinky se tak dostavují i v dalších částech těla: zrychluje se srdeční tep, prohlubuje se dýchání, rozšiřují se cévy a zvedá se krevní tlak. Tělo je připraveno k akci.

TIP: Nová studie ukazuje, jak pití kávy ovlivňuje spánkový režim

Kofein rovněž uvolňuje napětí svalstva v průduškách, proto si své stálé místo našel i v medicíně jako součást léčebných přípravků v terapii astmatu. Jako podpůrná látka zvyšuje účinnost celé řady medikamentů. Ve směsi s paracetamolem (například Paralen plus) zvyšuje jeho analgetické účinky, ve směsi s kodeinem pomáhá v léčbě těžkého dráždivého kašle.

Šálek horkého jedu 

Rostliny kofein původně produkovaly na svou obranu. Je totiž odporně hořký a pro některé živočichy značně toxický. Pro člověka je však jeho jedovatost poměrně nízká: K usmrcení zdravého jedince by bylo zapotřebí přibližně 10 g – musel by tedy v krátké době vypít asi sto šálků silného espressa. Tyto údaje se však v různých zdrojích liší, protože jsou odvozovány od smrtelných dávek pro hlodavce, naměřených v laboratořích.

Zato předávkování kofeinem není nijak výjimečné, zvláště u citlivých jedinců. Nastává při požití přibližně 250 mg kofeinu a projevuje se podrážděním, nespavostí, bušením srdce, pocením, průjmem a křečemi. Ve většině případů je však látka z organismu rychle odbourána a příznaky samy od sebe v krátké době odezní. Tělo kofein opouští po pěti až šesti hodinách od požití. 

Kofein je tedy poměrně bezpečný, ale je návykový. Při dlouhodobém pravidelném užívání vysokých dávek se po náhlém vysazení objevují abstinenční příznaky, jako jsou bolesti hlavy, podrážděnost, neklid, únava a špatná nálada. Zmíněné symptomy lékaři přisuzují vysoké vnímavosti organismu vůči působení adenosinu a většinou během jednoho až dvou týdnů ustupují. 

Dávka nejen z kávy

Nejčastěji si lidé užívají svou dávku kofeinu v podobě kávy, obsahuje ji ale samozřejmě i čaj. V menší míře obsahují oblíbený alkaloid kakaové boby. Kofeinové bohatství se ukrývá také v listech cesmíny paraguyajské. Botanický název mnoha lidem příliš neřekne, všichni ale znají výsledný produkt: jihoamerický silný bylinný nálev maté.

TIP: Kofeinový zabiják Black Insomnia: Tohle je nejsilnější káva na světě!

Dalším významným zdrojem kofeinu jsou i semena kolovníku, která dala vzniknout jedné z nejznámějších limonád na světě – Coca-Cole. Kolové oříšky byly známy jihoamerickým indiánům, kteří je s oblibou žvýkali pro zahnání únavy při putování tamními velehorami. Ačkoli se složení Coca-Coly od jejího vzniku velmi změnilo, kofein jako jedna z nejdůležitějších složek v ní zůstal a stala se tak předobrazem pro celou řadu dalších limonád podobného typu. 

Zakázaná káva

Některé církve a náboženské organizace kofein považují za drogu a jeho užívání v jakékoli podobě shledávají hříšným. Legislativy některých států světa pak zaujímají vůči kofeinu restriktivní postoj a omezují jeho dostupnost.

  • Zdroj textu:

    Zázraky medicíny

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907