Údery života: Je délka života skutečně vyměřena počtem úderů srdce?

07.01.2018 - Kateřina Vašků

Délku života většiny savců – od slonů až po rejsky – lze skutečně jistým způsobem měřit počtem úderů jejich srdce, který se napříč druhy překvapivě shoduje

Údery života -<p>Od narození až po okamžik skonu udeří srdce průměrně 1 500 000 000×. Rozdíl v reálné délce života tak spočívá spíš v tom, jak rychle srdce bije.</p>
Údery života -

Od narození až po okamžik skonu udeří srdce průměrně 1 500 000 000×. Rozdíl v reálné délce života tak spočívá spíš v tom, jak rychle srdce bije.


Reklama

Ačkoliv se na první pohled jednotliví živočichové zásadně liší, pod povrchem panuje jednota: Od narození až po okamžik skonu udeří jejich „pumpa“ průměrně 1 500 000 000×. Rozdíl v reálné délce života tak spočívá spíš v tom, jak rychle srdce bije. Například rejsek se dožívá zhruba jednoho roku, zatímco slon africký slaví někdy i devadesáté narozeniny.

TIP: Lidské tělo má nejspíš pevně daný věkový limit: 115 let

Příčinu fascinujícího jevu odhalili nedávno vědci ze Santa Fe Institute v Novém Mexiku: Zjistili, že příroda dává větším savcům neobyčejný bonus v podobě efektivnějších buněk, které pracují – například v porovnání s těmi u rejsků – o poznání pomaleji a vykonají víc práce.

Přestože se tedy srdce obou zmíněných druhů opotřebují shodným počtem 1,5 miliardy úderů, to sloní funguje výrazně pomaleji, včetně procesů uvnitř buněk. Popsaná matematická jednota platí samozřejmě i pro člověka; s pomocí moderní medicíny a technologií si však lidé dokážou život prodloužit uměle. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907