Reklama


Ukrajinský tygr: Na vzestupu navzdory zbraním

20.11.2014 - Martin Nekola

V Charkově dnes žije asi 1,5 milionu obyvatel, což z něj činí druhé největší město Ukrajiny. Centrum regionu s prosperujícím průmyslem, bohatou kulturou i mnoha historickými památkami zažívá v poslední době nebývalý rozmach navzdory nedaleko řinčícím zbraním


Reklama

Ačkoliv Charkov a obležený Doněck dělí necelých tři sta kilometrů, vypadá to, jako by v prvním zmíněném městě existoval jiný svět. Centrum Charkovské oblasti tepe životem a rozvíjí se závratným tempem. Brzy by tak mohlo rozšířit řady nejmodernějších evropských metropolí. S otevřenou náručí však vítá své návštěvníky již nyní. V roce 2012 se Charkov zařadil mezi hostitelská města mistrovství Evropy ve fotbale a na nezájem diváků si organizátoři rozhodně nemohli stěžovat. Místní sport milují a vytvářejí fotbalovému týmu Metalist, hokejovému Dynamu i volejbalovému Lokomotivu skvělou kulisu. 

Stejně jako celá Ukrajina však Charkov stále zůstává místem propastných rozdílů. Při čekání na přechodu uvidíte nejnovější model „vytuněného“ Mercedesu a za ním oprýskanou Volhu s neurčitým rokem výroby. Před výlohou luxusního butiku žebrají babičky a polehávají toulaví psi. O kousek dál se vedle upoutávky na nejnovější hollywoodský trhák vyjímá billboard oslavující rudoarmějce a hrdiny Velké vlastenecké války. 

Krátká historie 

Severovýchod Ukrajiny už od středověku protínaly důležité obchodní trasy spojující Moskvu a ruská knížectví s Krymem, Balkánským poloostrovem či Kavkazem. Pozůstatky skythského a sarmatského osídlení však sahají až do doby bronzové. Historie Charkova jako města je nicméně poměrně krátká. První sídla se v rovinaté stepi, poblíž soutoku řek Uda, Lopan a Charkov, datují do roku 1654. Tehdy v oblasti probíhalo kozácké povstání za nezávislost Ukrajiny na Polsku, jemuž velel národní hrdina a velmi krutý válečník Bohdan Chmelnický. V místě dnešního Charkova vznikla pevnost, jež měla bránit jižní hranice Ruské říše. Kolem později vyrostlo město, které pod ochranou moskevských knížat prosperovalo z čilého obchodního ruchu. 

V dalších staletích se Charkov rozvíjel obdivuhodným tempem. V roce 1765 se stal hlavním městem ruské části Ukrajiny. O čtyřicet let později zde byla založena první univerzita na ukrajinském území, od roku 1812 vycházely první národní noviny s názvem Charkovský týdeník. V 19. století se objevila železnice, tramvaje či moderní kanalizace a vyrostlo množství továren i průmyslových podniků. 

Bašta sovětského pokroku 

Nicméně zároveň Charkov podléhal silným rusifikačním vlivům a později především sovětizaci. Mezi lety 1919 a 1934 byl hlavním městem Ukrajinské sovětské socialistické republiky (USSR), poté však Stalin přesunul centrum moci do Kyjeva. Čistky a velký hladomor počátkem 30. let si vybraly krutou daň i na charkovském obyvatelstvu, přestože následky nebyly tak devastující jako jinde. Na rozdíl od ostatních částí země zde totiž Sověti potřebovali lidskou sílu na nohou, aby zachovala v provozu životně důležité uhelné doly a továrny – zejména Malyševovy závody produkující lokomotivy, turbíny, motory a tanky. 

Během druhé světové války zasáhly město čtyři mohutné bitvy a proměnily ulice v sutiny. Nacistická okupace mezi říjnem 1941 a únorem 1943 si vyžádala desítky tisíc životů. Po skončení konfl iktu vyrostl Charkov znovu téměř od základů. Stavební boom přitom posloužil coby vzorný příklad sovětského pokroku. Výzkumná střediska a továrny se rodily jako houby po dešti a z města se stalo třetí nejvýznamnější vědecko-technické a průmyslové centrum SSSR, přirozeně po Moskvě a Leningradu. Díky proudícím financím se ukrajinská metropole dočkala mimo jiné dvou letišť, metra (dnes má tři trasy a 29 stanic) a několika vysokých škol. 

Také po vzniku nezávislého státu si Charkov udržel výsostné postavení a bouřil se, když musel výrazně doplácet do státního rozpočtu na chudší regiony. Mimo jiné to pak ovlivnilo nepokoje, které město zachvátily počátkem roku 2014: atentátník postřelil oblíbeného starostu, rozvášněný dav zaútočil na radnici, bývalou premiérku Julii Tymošenkovou osvobodili revolucionáři z místní vězeňské nemocnice… 

Železobetonový unikát 

Centru Charkova dnes dominuje náměstí Svobody – jedno z největších na světě. Nachází se zde řada hotelů, barů a restaurací, radnice, dvě univerzity, knihovna, park a nezbytný monumentální pomník V. I. Lenina. V severozápadní části se pak tyčí Palác průmyslu a budova Deržpromu. Železobetonová stavba z časů Stalina má daleko k označení architektonický skvost, přesto se jedná o světové unikum: Na rozlehlém konstruktivistickém komplexu dokončeném v roce 1928 pracovalo pět tisíc dělníků. S výškou 63 m držela budova primát v celém SSSR, na její konstrukci se spotřebovalo přes 9 000 t oceli a 40 000 m² skla. Za války se nacisté pokusili vyhodit pýchu sovětského stavitelství do povětří, ale bez úspěchu: kolos zaujímající celkem 10 760 m² se nehnul ani o píď. 

Náměstí i celé centrum protíná Sumská ulice, pulzující třída s bujarým nočním životem. V ukrajinské metropoli však neuvadá ani život duchovní: například v roce 2007 zde vietnamská komunita nechala vybudovat vůbec největší buddhistický chrám v Evropě. Milovníkům kultury pak Charkov nabízí sedm velkých operních a divadelních sálů, šest muzeí a osm desítek knihoven. 

Věže, kříže, kupole 

Co se týče pravoslavných svatostánků, lákají všechny bedekry do Pokrovského chrámu: byl dokončen roku 1689 jako součást tehdejšího městského opevnění, a to ve stylu tzv. kozáckého baroka s mnoha specifickými prvky, například dekorativními štíty, pilastry a portály. Jeho zlaté kupole zalité sluncem a malebně zdobený interiér dodnes nabízejí úchvatnou podívanou. U východu se navíc prodává lahodné pečivo, jehož vůně se line do širokého okolí. Blagoveščenská katedrála z konce 19. století pak představuje nejvyšší ortodoxní chrám na světě – její zvonice se tyčí do výšky 80 m. Uspenská katedrála a chrám Nanebevzetí panny Marie zase vábí pozlacenými kupolemi a prosluly především skvělými varhanními koncerty. 

V Charkově najdete bezpočet parků a lesíků. Nejznámější je park Gorkého, který nabízí mnohé pouťové atrakce včetně ruského kola, ale ukrývá i řadu malebných jezírek, a láká tak k romantické procházce. Zamilované páry potkáte také v parku Vítězství u Zrcadlové fontány, která figuruje na seznamu UNESCO a neodmyslitelně patří k symbolům města. V létě se můžete vypravit pár kilometrů jižním směrem na předměstí Bezljudivka k Nahorivskému jezeru, které vás překvapí čistou teplou vodou a písečnými plážemi. 

Ať se stoly prohýbají! 

Chcete-li podlehnout svodům místní gastronomie, vyzkoušejte boršč a v létě přijde vhod i studená okroška – polévka z kefíru, smetany, koření, zeleniny a ryb či hovězího. Jako hlavní chod doporučujeme vareniky, tedy taštičky plněné bramborami, zelím, sýrem, houbami – zkrátka čím je libo. Jako dezert se pak na stole objevují třeba mlynci (ruské bliny) neboli palačinky: nejčastěji se podávají zavinuté do taštiček a plní se čímkoliv od ovoce až po kaviár. Nezapomeňte ochutnat i populární kvas – sladkokyselý šumivý nápoj hnědé barvy, bohatý na vitamin B. Ovšem pozor: rychle zalepí žaludek, takže jej nelze pít po litrech jako klasické pivo. Stejně tak se nevyplatí přehánět to s „gorilkou“, čímž nemyslíme laškování s lidoopem menšího vzrůstu, ale konzumaci nadměrného množství ukrajinské kořalky.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: 100+1 zahraniční zajímavost

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907