Uličkou k oltáři: Jak vypadají nevěsty na Sumatře, v Kosovu nebo u Masajů

23.12.2021 - Vilém Koubek

Přestože „tradiční“ západní svatba postupně dobývá svět, stále se ještě najdou místa, kde nevěsty dodržují zvyklosti staré stovky let: Bulharky si tak lepí na obličej zlato, zatímco ženy na Sumatře nosí pětikilové koruny

<h3>Vetkáno do tváře </h3><p>Kosovská vesnice Donje Ljubinje zůstává poslední výspou tradičního regionálního malování: O nevěsty se tam stará Sejdefa Ljimaniová a na tvář jim postupně kreslí komplikované obrazce, jež mají podle tradic zahánět zlé duchy a přinést novomanželům štěstí. Netradiční vzhled doplňují svatební šaty, sestávající z pěti až šesti vrstev. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Vetkáno do tváře 

Kosovská vesnice Donje Ljubinje zůstává poslední výspou tradičního regionálního malování: O nevěsty se tam stará Sejdefa Ljimaniová a na tvář jim postupně kreslí komplikované obrazce, jež mají podle tradic zahánět zlé duchy a přinést novomanželům štěstí. Netradiční vzhled doplňují svatební šaty, sestávající z pěti až šesti vrstev. (foto: Profimedia)

<h3>Východ potkává západ  </h3><p>Pokud se snoubenci rozhodnou pro tradiční korejskou svatbu, musejí obléct kroje předem stanovené barvy. Konfucianismus jim velí ctít jin a jang, proto ženich obvykle volí modrou a nevěsta červenou: První zmíněný odstín má do vztahu vnést klid a mír, zatímco druhý nadšení s aktivní energií. Moderní svatby v Jižní Koreji ovšem probíhají spíš podle západního vzoru a tradiční kroje novomanželé oblékají až na oslavu po obřadu. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Východ potkává západ  

Pokud se snoubenci rozhodnou pro tradiční korejskou svatbu, musejí obléct kroje předem stanovené barvy. Konfucianismus jim velí ctít jin a jang, proto ženich obvykle volí modrou a nevěsta červenou: První zmíněný odstín má do vztahu vnést klid a mír, zatímco druhý nadšení s aktivní energií. Moderní svatby v Jižní Koreji ovšem probíhají spíš podle západního vzoru a tradiční kroje novomanželé oblékají až na oslavu po obřadu. (foto: Profimedia)

<h3>Co oči nevidí… </h3><p>Tradiční japonská róba učikake se nosí na svatebním kimonu: Její hedvábné rukávy sahají až na zem a zdobí je výšivky květin či zvířat. Celek doplňuje čepec cunokakuši, jenž nevěště brání v pohledu do stran: Má se tak oprostit od závisti a nabubřelého ega, které by mohly kazit její charakter. Jakmile si pokrývku hlavy nasadí, symbolicky se stává poslušnou manželkou. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Co oči nevidí… 

Tradiční japonská róba učikake se nosí na svatebním kimonu: Její hedvábné rukávy sahají až na zem a zdobí je výšivky květin či zvířat. Celek doplňuje čepec cunokakuši, jenž nevěště brání v pohledu do stran: Má se tak oprostit od závisti a nabubřelého ega, které by mohly kazit její charakter. Jakmile si pokrývku hlavy nasadí, symbolicky se stává poslušnou manželkou. (foto: Profimedia)

<h3>S těžkou hlavou </h3><p>Minangkabauové obývají západ a střední část Sumatry a prosluli honosnými svatbami, přičemž samotnému uzavření sňatku předcházejí dva týdny plné obřadů. Vdavky se nesou v červených a zlatých odstínech, vetkaných do složitých oděvů. Vzhledu každé nevěsty pak vévodí honosná „koruna“ suntiang, jež může vážit i pět kilogramů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

S těžkou hlavou 

Minangkabauové obývají západ a střední část Sumatry a prosluli honosnými svatbami, přičemž samotnému uzavření sňatku předcházejí dva týdny plné obřadů. Vdavky se nesou v červených a zlatých odstínech, vetkaných do složitých oděvů. Vzhledu každé nevěsty pak vévodí honosná „koruna“ suntiang, jež může vážit i pět kilogramů. (foto: Shutterstock)

<h3>Nic není jako dřív  </h3><p>Historicky se Masajky v Keni a Tanzanii vdávaly do okolních vesnic mezi dvanáctými a dvacátými narozeninami. Vliv moderní civilizace a rostoucí míra vzdělanosti však danou hranici posouvají. Nejde přitom o jedinou tradici, jež se postupně mění: Zatímco pestrobarevné róby zůstávají, dřív se také v den svatby dívkám oholila hlava na znamení nového začátku. Snímek ovšem naznačuje, že i od popsané praktiky se pomalu upouští. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Nic není jako dřív  

Historicky se Masajky v Keni a Tanzanii vdávaly do okolních vesnic mezi dvanáctými a dvacátými narozeninami. Vliv moderní civilizace a rostoucí míra vzdělanosti však danou hranici posouvají. Nejde přitom o jedinou tradici, jež se postupně mění: Zatímco pestrobarevné róby zůstávají, dřív se také v den svatby dívkám oholila hlava na znamení nového začátku. Snímek ovšem naznačuje, že i od popsané praktiky se pomalu upouští. (foto: Profimedia)

<h3>Nevěsta ze zlata  </h3><p>Svatba pomaků, bulharských muslimů žijících v jižní části země, trvá dva dny a často se jí účastní většina vesnice. Tvář nevěsty zkrášluje malování gelina, které se liší v závislosti na komunitách a vedle pestrých barev tvoří jeho středobod tenké plátky zlata. První den se hoduje a veselí, během druhého pak dojde k samotné sňatku, při němž manžel své choti tradiční zdobení smyje. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Nevěsta ze zlata  

Svatba pomaků, bulharských muslimů žijících v jižní části země, trvá dva dny a často se jí účastní většina vesnice. Tvář nevěsty zkrášluje malování gelina, které se liší v závislosti na komunitách a vedle pestrých barev tvoří jeho středobod tenké plátky zlata. První den se hoduje a veselí, během druhého pak dojde k samotné sňatku, při němž manžel své choti tradiční zdobení smyje. (foto: Profimedia)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907