Umělá inteligence je 4× lepší v prognóze u pacientek s nádorem vaječníku

21.02.2019 - Stanislav Mihulka

Rakovina vaječníků je šesté nejčastější nádorové onemocnění žen. Britským a australským lékařům nyní s výběrem nejvhodnějšího způsobu léčby pomáhá umělá inteligence

<p>Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.</p>

Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.


Reklama

Navzdory velkým pokrokům ve vývoji technologií a léčebných postupů mají pacientky s pokročilou rakovinou vaječníků nepříliš dobré vyhlídky. Pacientky v I. klinickém stádiu dosahují pětiletého přežití v 70 – 80 %, pacienti ve II. klinickém stádiu v 60 %, ve III. klinickém stádiu ve 23 % a ve IV klinickém stádiu již méně než v 10 %. Je tedy zřejmé, že šance na úspěšnou léčbu do značné míry závisí na včasné diagnostice onemocnění.

Mezinárodní tým britských a australských vědců se nyní do procesu diagnostiky rozhodl zapojit umělou inteligenci. Jejím úkolem je pomoci lékařům analyzovat CT snímky a vybrat nejvhodnější způsob léčby. Badatelé tuto inteligenci vycvičili na CT snímcích a datech ze vzorků tkání celkem 364 žen, které pocházejí z období 10 let.

TIP: Nový pomocník: Umělá inteligence detekuje 97% případů rakoviny prsu

Umělá inteligence přitom hodnotí tvar nádoru, jeho velikost, strukturu, a také jeho genetické charakteristiky. Na základě těchto informací vyhodnotí situaci pacientky a určí její vyhlídky do budoucna. Testování systému ukázalo, že umělá inteligence je v hodnocení prognózy pacientek s pokročilým nádorem vaječníku čtyřikrát úspěšnější než běžné diagnostické metody.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907