Umění bab pupkořezných: Od magie k profesionalizaci porodnického řemesla

06.06.2017 - Lucie Jahodářová

I když byla porodní bába považována za osobu velice potřebnou, od středověku do 18. století ji od čarodějnice dělilo jen velmi málo. Co skutečně patřilo k výkonu její profese?

Babictví -<p>Porodní bábu dělila od čarodějnice jen tenká hranice</p>
Babictví -

Porodní bábu dělila od čarodějnice jen tenká hranice


Reklama

Fyzik Jakob O´Reilly napsal k případu, který se odehrál roku 1788 na Žatecku: „(Bába) uchopila svýma vražednýma rukama přešpičatý hák, s nímž roztrhala rodidla svému vlastnímu pohlaví a zahubila po předlouhém martyriu matku i dítě (…). Nevědomost je u takové troufalé porodní báby stejně tak nebezpečná jako dobře naostřená a obnažená šavle v rukou šílence.“ Jak překvapující však bylo zjištění, že Elisabeth Barbara Mayerová nebyla žádnou „fušerkou“, ale kvalifikovanou porodní bábou!

Vymezení „řemesla“

Aféra Mayerové zachycuje kruciální problém, který od středověku provázel porodní báby – vysoká úmrtnost dětí i matek v důsledku nedostatečného vzdělání, vědomostí. Není se čemu divit, většina těchto žen původně představovala především výsledek ženské solidarity, neboť se mezi nimi nacházely sousedky, přítelkyně, matky, tety či cizí rodičky. Časem vynikla ta nejobratnější, většinou starší vdaná či ovdovělá žena bez malých dětí, mezi niž a matku vstoupil postupně honorář. V českých zemích pocházejí první dochované zprávy o „bábách pupkořezných“ z období 14. až 15. století.

K řešení neblahého stavu, stejně jako k omezení mystiky v babských praktikách, mělo napomoci podřízení bab veřejné moci. Počáteční pokusy získat kontrolu nad výkonem babické praxe vzešly ze strany některých měst, jež za tímto účelem vyhlásila babický řád. Poprvé se tak stalo v Řezně roku 1452, během 16. století následovala tento příklad další města. Řády byly závazné pro všechny vykonavatelky v příslušné oblasti, stejně jako složení odborné zkoušky před městským lékařem nebo vyzkoušenou porodní bábou.

Zpočátku však upravovaly jen morální a náboženský aspekt porodnické praxe. Na jejich základě mohly báby poskytovat „nouzový křest“ umírajícím nebo nenarozeným plodům, současně měly zapovězeno pohřbívat nepokřtěná novorozeňata nebo používat magické praktiky. Z hlediska mravnosti pak na ně řády apelovaly hlavně ve věci alkoholismu, mnohé totiž holdovaly nadměrnému pití.

Snaha o profesionalizaci

Od konce 17. století se v Evropě začala množit nařízení, aby báby skládaly teoretické zkoušky u přísežných chirurgů atestovaných univerzitou. Tímto způsobem jim byly profesně podřízeny. Současně došlo k dalšímu vymezení jejich pravomocí, nově se objevuje zákaz podávání léků, používání nástrojů a jiných druhů léčitelství. Navíc se začíná rozlišovat porod „přirozený“ od „nepřirozeného“, který byl určen výhradně kompetenci lékaře, porodníka či chirurga.

Kontrola formou těchto zkoušek se samozřejmě ukázala jako nedostačující zárukou zlepšení kvality babictví, proto od poloviny 18. století začali panovníci a univerzity prosazovat zřízení vzdělávacích kurzů pro adeptky babického umění. Výjimkou byla Francie, která už od poloviny 17. století disponovala porodnickou školou, jedinou v Evropě.

Rakouská monarchie vydala první dvorní dekret vstříc k profesionalizaci babictví roku 1745. Nařizoval adeptkám přednášky z anatomie a sledování pitev ženských těl. Také byly určeny sankce pro praktikující nevyučené báby. Pokud byla přistižena poprvé, dostala pokutu 6 tolarů, podruhé dvojnásob a na potřetí ji čekalo bití. Od roku 1786 byl zdravotní personál v krajích rozšířen o krajského chirurga a krajskou porodní bábu, která měla na řádnou kvalifikaci všech pomocnic v kraji dohlížet.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie 10/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907