Umění pod hladinou: Jak to chodí v podmořských muzeích a galeriích

04.02.2022 - Vilém Koubek

Svět pod hladinou nabízí zcela jinou perspektivu. Není tedy divu, že umělci ve spolupráci s přístavními městy budují rozsáhlá podvodní muzea, která potápěče z celého světa lákají nejen na úžasné sochy, ale také třeba na armádní techniku

<h3>Dvanáct metrů za klima</h3><p>Španělské <strong>Museo Atlántico</strong> se inspirovalo u mexického MUSA a stalo se prvním podvodním muzeem současného umění v Evropě. N<strong>a ploše 2 500 m² vystavuje bezmála 300 soch, s cílem upozornit na klimatické změny. Expozici přitom může navštívit opravdu kdokoliv, neboť „nepotápěčům“ pomohou profesionálové</strong> – usnadní zájemcům ponor a následně na ně asi dvanáct metrů pod hladinou dohlédnou.</p>

Dvanáct metrů za klima

Španělské Museo Atlántico se inspirovalo u mexického MUSA a stalo se prvním podvodním muzeem současného umění v Evropě. Na ploše 2 500 m² vystavuje bezmála 300 soch, s cílem upozornit na klimatické změny. Expozici přitom může navštívit opravdu kdokoliv, neboť „nepotápěčům“ pomohou profesionálové – usnadní zájemcům ponor a následně na ně asi dvanáct metrů pod hladinou dohlédnou.

<h3>Co voda vzala  </h3><p>Až do 8. století stával nedaleko dnešní italské Neapole přímořský „resort“ pro bohaté Římany, kam kdysi jezdil trávit čas i císař Caligula. Se stoupající hladinou moří se však okázalá destinace postupně ocitla pod vodou – a <strong>dnes tak slouží coby jedinečné muzeum, kde si mohou zájemci prohlédnout zachovalé mozaiky, lázně, sochy nebo třeba 200metrovou dlážděnou cestu.</strong> Ruiny jsou navíc dostupné i pro ty, kdo chtějí zůstat v suchu, neboť nad nimi proplouvají výletní lodě s prosklenými dny. </p>

Co voda vzala  

Až do 8. století stával nedaleko dnešní italské Neapole přímořský „resort“ pro bohaté Římany, kam kdysi jezdil trávit čas i císař Caligula. Se stoupající hladinou moří se však okázalá destinace postupně ocitla pod vodou – a dnes tak slouží coby jedinečné muzeum, kde si mohou zájemci prohlédnout zachovalé mozaiky, lázně, sochy nebo třeba 200metrovou dlážděnou cestu. Ruiny jsou navíc dostupné i pro ty, kdo chtějí zůstat v suchu, neboť nad nimi proplouvají výletní lodě s prosklenými dny. 

<h3>Obránci přístavu  </h3><p>Nedaleko jordánského přístavu Akaba vzniklo v roce 2019 první podvodní muzeum vojenské techniky. Jeho „výstavba“ trvala sedm dní, <strong>během nichž kleslo ke dnu 19 válečných strojů, od tanků až po vrtulník. Mašinerie je vyrovnaná do bitevní formace a zcela zbavená potenciálně závadných materiálů.</strong> Lokalitu navíc organizátoři vybrali s ohledem na její předešlou prázdnotu: Cílem bylo nejen přilákat zájem potápěčů, ale zároveň od nich ulevit „živějším“ oblastem.  </p>

Obránci přístavu  

Nedaleko jordánského přístavu Akaba vzniklo v roce 2019 první podvodní muzeum vojenské techniky. Jeho „výstavba“ trvala sedm dní, během nichž kleslo ke dnu 19 válečných strojů, od tanků až po vrtulník. Mašinerie je vyrovnaná do bitevní formace a zcela zbavená potenciálně závadných materiálů. Lokalitu navíc organizátoři vybrali s ohledem na její předešlou prázdnotu: Cílem bylo nejen přilákat zájem potápěčů, ale zároveň od nich ulevit „živějším“ oblastem.  

<h3>Pro klid korálů </h3><p>Snaha ochránit nedaleké korálové útesy vedla <strong>Jaimeho Gonzaleze Cantoa</strong>, ředitele mexického Museo Subacuático de Arte alias MUSA, k vytvoření alternativní lokality, jež by odlákala potápěče od ohrožených živočichů. <strong>Vzniklo tak podvodní muzeum čítající 500 soch, přičemž autorem většiny se stal opět Jason deCaires Taylor, přispěla však i řada domácích umělců.</strong> Tři expozice v hloubkách od tří do šesti metrů si mohli první potápěči prohlédnout již v roce 2010.  </p>

Pro klid korálů 

Snaha ochránit nedaleké korálové útesy vedla Jaimeho Gonzaleze Cantoa, ředitele mexického Museo Subacuático de Arte alias MUSA, k vytvoření alternativní lokality, jež by odlákala potápěče od ohrožených živočichů. Vzniklo tak podvodní muzeum čítající 500 soch, přičemž autorem většiny se stal opět Jason deCaires Taylor, přispěla však i řada domácích umělců. Tři expozice v hloubkách od tří do šesti metrů si mohli první potápěči prohlédnout již v roce 2010.  

<h3>Pokrok se nedá zastavit  </h3><p>Muzeum <strong>Paj-che-liang</strong> vzniklo u řeky Jang-c’-ťiang v oblasti Tří soutěsek a zahrnuje kus břehu, který v důsledku budování přehrad skončil pod vodou. <strong>K výstavě „patří“ skalní hřeben, na němž jsou mimo jiné zaznačeny výkyvy hladiny v posledních 1 200 letech.</strong> Než se začaly stavět hráze, zaplavovala řeka skálu pouze na jaře a na podzim, zatímco dnes zůstává hřeben pod hladinou trvale.</p>

Pokrok se nedá zastavit  

Muzeum Paj-che-liang vzniklo u řeky Jang-c’-ťiang v oblasti Tří soutěsek a zahrnuje kus břehu, který v důsledku budování přehrad skončil pod vodou. K výstavě „patří“ skalní hřeben, na němž jsou mimo jiné zaznačeny výkyvy hladiny v posledních 1 200 letech. Než se začaly stavět hráze, zaplavovala řeka skálu pouze na jaře a na podzim, zatímco dnes zůstává hřeben pod hladinou trvale.

<h3>Nový domov  </h3><p>Muzeum podmořských skulptur <strong>Ayia Napa</strong> vyrostlo v hloubce mezi osmi a deseti metry poblíž kyperských břehů. Projekt v přepočtené hodnotě 25,5 milionu korun zahrnuje 93 soch a stojí za ním <strong>Jason deCaires Taylor</strong>. Jeho cílem bylo mimo jiné oživit dno v dané oblasti – sochy, z nichž některé váží až 13 tun, proto vznikly z nezávadných materiálů. <strong>Díky neutrálnímu pH se mohou stát novým domovem podmořských živočichů, a zvýší tak biodiverzitu nejen v blízkosti muzea.  </strong></p>

Nový domov  

Muzeum podmořských skulptur Ayia Napa vyrostlo v hloubce mezi osmi a deseti metry poblíž kyperských břehů. Projekt v přepočtené hodnotě 25,5 milionu korun zahrnuje 93 soch a stojí za ním Jason deCaires Taylor. Jeho cílem bylo mimo jiné oživit dno v dané oblasti – sochy, z nichž některé váží až 13 tun, proto vznikly z nezávadných materiálů. Díky neutrálnímu pH se mohou stát novým domovem podmořských živočichů, a zvýší tak biodiverzitu nejen v blízkosti muzea.  

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Čínská analýza vzorků měsíčního regolitu odhalila vodu uloženou v impaktovém skle. (foto: Wikimedia Commons, NielanderCC0 1.0)

Vesmír

Kontaminované oční kapky mají tedy na svědomí již tři lidské životy a není vyloučeno, že se počet obětí bude ještě dál zvyšovat. (ilustrační foto: Unsplash, CC0)

Věda

Italští vojáci na Monte Grappa. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Válka
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907