Unikátní lokalita Vrchbělá: Přírodní klenot v ohrožení

23.07.2022 - Denisa Mikešová

Pestře kvetoucí louky s bohatstvím vegetace i živočichů a k tomu jedny z nejlepších výhledů na nedaleký hrad Bezděz. To je příroda Vrchbělé, přírodně unikátního území, nad jehož budoucností visí velký otazník

<p>Na <strong>Vrchbělé</strong> najdete pestře kvetoucí louky, nad nimiž se v opojné vůni mateřídoušky vznáší jedna z nejbohatších populací českých motýlů.<em> (foto: Denisa Mikešová)</em></p>

Na Vrchbělé najdete pestře kvetoucí louky, nad nimiž se v opojné vůni mateřídoušky vznáší jedna z nejbohatších populací českých motýlů. (foto: Denisa Mikešová)


Reklama

Uprostřed opojné vůně mateřídoušky se vznáší jedna z nejbohatších populací českých motýlů. Na loukách vyrážejí ohrožené orchideje a modré hořce, periodické tůně jsou obydleny živoucími zkamenělinami listonohy. Březové háje připomínají tajgu a borovicové lesíky hostí bizarní rostliny bez chlorofylu i vzácné druhy hub. To vše můžete vidět na Vrchbělé!

S očima dokořán

Z hustého porostu janovců vyskočí daněla, udělá pár skoků a je pryč. Moment překvapení mě zastavil v pohybu, a tak díky vyplašenému zvířeti objevuji něco mnohem vzácnějšího. Na jedné z větviček bobovitého keříku sedí se složenými křídly mezi lusky růžovo-hnědo-bílý lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae). Syté barvy naznačují, že by mohlo jít o čerstvě vylíhlého jedince. Vyfotografuji jej a do mapy značím polohu nálezu, ačkoli je jasné, že se soumrakem motýl odlétne.

Dříve patřil lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae) k nejhojnějším lišajům ve střední Evropě. Dnes na mnoha místech v důsledku zániku přirozených stanovišť (sluncem vyhřáté lokality stepního charakteru) téměř vyhynul. (foto: Denisa Mikešová)

Naposledy si prohlédnu huňaté zavalité tělíčko a znova se soustředím na papíry, v nichž mám seznam zdejších druhů rostlin a živočichů s GPS souřadnicemi, jež by mě v případě rostlin měly dovést na místo jejich výskytu. Ano, ještě mě čeká fotodokumentace hořců křížatých (Gentiana cruciata) a prhy arniky (Arnica montana). Oba druhy patří k ohroženým rostlinám naší republiky. 

Každý můj krok však musí být obezřetný, kdyby mi do cesty vlétl třeba modrásek černoskvrnný (Phengaris arion). Potom bych hořce a prhy odložila na neurčito a věnovala se třepetajícímu se motýlovi. 

Ráj chráněných druhů

V dobách před intenzifikací zemědělství býval modrásek černoskvrnný rozšířen na celém území naší republiky; dnes však přežívá na poslední hrstce lokalit. Nejvíce kolonií je na Vsetínsku, kde se místy udržela drobná rolnická hospodářství a na Vrchbělé žije největší česká populace tohoto vymírajícího, kriticky ohroženého motýla. 

Bývalé vojenské újezdy nebyly v minulosti poznamenány intenzivním zemědělským obhospodařováním, takže zdejší krajina není poničená pesticidy. Proto stále poskytuje domov mnoha rostlinným i živočišným druhům, které z jiných částí České republiky vymizely nebo mizí. Konkrétně Vrchbělá se může pochlubit 11 druhy zvláště chráněných rostlin, 30 druhy rostlin z červeného seznamu a 55 druhy zvláště chráněných živočichů. 

Vzdálenost není překážkou

Z ochranářského hlediska jsou na Vrchbělé nejcennější bezlesé plochy, které ale po odchodu armády spontánně zarůstají náletem borovice a břízy, louky pak invazní třtinou křovištní a janovcem metlatým. V důsledku se vytrácí suchomilný a teplomilný charakter lokality a ubývá reliktních (pozůstatkových) teplomilných druhů. Pravděpodobně vlivem zarůstání došlo k zániku např. vstavače vojenského a vymizení koroptví polních, které zde ještě v roce 2002 běžně žily.

Aby se dalšímu nežádoucímu zarůstání zamezilo, bylo v roce 2012 zahájeno Českým svazem ochránců přírody ZO ČSOP JARO v Jaroměři sekání travních porostů a klučení stromových náletů. „Na Vrchbělou to sice máme z Jaroměře přes sto kilometrů, ale význam území a jeho aktuální stav nás nenechaly klidnými. Jednu z nejcennějších lokalit bývalého vojenského prostoru proto převzal do správy náš Velkojaroměřský pozemkový spolek,“ říká předseda David Číp.

Pohřbení pod hromadami

Stejně negativně jako zarůstání se na složení flóry i fauny Vrchbělé podepsala výstavba sportovně rekreačního areálu s in-line dráhou, včetně tzv. sáňkařských kopců v přední části bývalé vojenské střelnice, které vznikly z odpadního popílku smíšeného se zeminou. 

Výstavba areálu, jež začala v roce 2012, vedla k zániku koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis), jenž je vedený mezi zvláště chráněnými druhy v kategorii silně ohrožených druhů. Pod vznikající hromadou odpadního popílku rovněž zmizely snad nejpozoruhodnější jednolisté kapradinky vratičky měsíční (Botrychium lunaria), které jsou v červeném seznamu zařazeny jako silně ohrožený druh.

Jen kousek vedle jednoho z rozlézajících se kopců popílku rostou ohrožené hořce křížaté, o které pečují ochránci přírody. Obrátili se s prosbou na CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, aby hořce byly označeny cedulí a nedošlo k jejich zasypání. 

Hrozba golfového městečka

Přestože je Vrchbělá součástí CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a je chráněna Evropskou unií jako Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady v rámci sítě Natura 2000, visí nad budoucností tohoto jedinečného území velký otazník. Pravidelný monitoring, který tady probíhá od roku 2001, přitom opakovaně potvrzuje výjimečnost zdejší přírody. 

Městu Bělá pod Bezdězem byl nabídnut projekt na vybudování golfového resortního městečka, které by se rozkládalo na ploše 2 543 165 m². Realizace záměru by znamenala zánik naprosté většiny cenné oblasti včetně zamoření půdy např. hlubokokořennými herbicidy a dalšími pesticidy, jež se běžně používají k „ošetřování“ golfových trávníků. Postupem času by velmi pravděpodobně došlo i ke kontaminaci spodních vod, jak se běžně děje v oblastech, kde se hojně používají chemické postřiky. Ochránci přírody a vědecká obec proto záměr výstavby golfového rezortu s přilehlým městečkem sledují s velkými obavami. 

„Monitorujeme zde jednu z posledních oblastí v celém Česku, kde se mimo jiné doposud hojně vyskytuje silně ohrožený a velmi pozoruhodný pták lelek lesní,“ komentuje situaci ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Také botanici poukazují na výskyt klenotu české flóry chráněného silně ohroženého vstavače kukačky (Orchis morio), který zde roste až v počtu 200 exemplářů, či na vzácné skalničky jako je např. chráněný a ohrožený kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Zastupitelé města Bělá pod Bezdězem zatím rozhodnutí odložili.

Ostře sledovaná lokalita

Po vycházce Vrchbělou, na které jsme stihli zmoknout, sedíme v teple a povídáme si. Setkání s jedním z největších znalců Vrchbělé, RNDr. Miroslavem Honců, je velmi inspirativní. 

„Průzkumem bývalé střelnice se zabývám s menšími přestávkami od roku 1990 do současnosti,“ říká pan doktor. „Po odchodu ruských vojsk z výcvikového prostoru vypadala střelnice úplně jinak. Celá přední část byla rozježděná od tankových pásů a sytě růžová květy zeměžluče okolíkaté.“ V tváři se mu zračí úsměv, jako by znova viděl tu krásu. Zeměžluče zde stále kvetou, nejsou ovšem už tak hojné jako dřív. Většinu něžných léčivých květů pohřbil zábavní park, in-line cesty a již zmiňované kupy popílku. 

„Zúčastnil jsem se zde několika průzkumů,“ pokračuje pan Honců, „například s českolipskými entomology, nebo ornitologického průzkumu se Zemědělskou fakultou v Praze. Intenzivní průzkumy jsem tady prováděl v roce 2012 a 2013, tedy v době, kdy zde byla zahájena výstavba zábavního parku a sáňkařských kopců a kdy jsem tady během dvou let prokázal 245 živočišných druhů. Například odstěhování bramborníčků černohlavých a pěnic vlašských také přičítám výstavbě.“

Očekávání s mírným optimismem

Hovoříme o významu celého území, a když nakousneme projekt golfového městečka, asi nás oba zamrazí v zádech. 

„Území má charakter Národní přírodní rezervace a umístění jakýchkoli staveb do tohoto prostoru, které nepodporují ochranu přírody, je nesmyslné,“ říká Miroslav Honců. Je ale optimista: „Pokud bude projekt schválen zastupiteli, respektive pokud bude odsouhlasena realizace, bude zablokován nutnými posudky. V konečné fázi může být kauza předložena k mezinárodnímu soudu v Haagu, tím bude lokalita dlouhodobě zamrzlá a nebude se zde smět nic dělat.“ 

TIP: Botanická zahrada u Štramberka a tamní Robinson z vápencového ostrova

Městu Bělá pod Bezdězem je navrhováno jiné využití, např. zavedení chovu divokých zvířat (koní, zubrů a praturů) či pronájem území filmařům k natáčení válečných filmů (podle příkladu Milovic). Tím by jedinečné přírodní dědictví Vrchbělé zůstalo zachováno.

Nejde jen „o kytičky“

Jak se zdá, je v našem státě možné ledasco, ačkoliv se všechny jednotlivé negativní počiny nakonec odrazí především na našem zdraví. V hlubokém důsledku totiž nejde jen o ochranu „nějaké kytičky či broučka“, ačkoliv i oni jsou právoplatnými obyvateli této planety, ale o zachování zdravého životního prostředí. Jen tam, kde zůstane příroda ušetřena lidské činnosti a zachová se její pestrost, kterou lidská ruka nestvořila, ale dokáže ji v mžiku zničit, bude jakýkoli ekosystém plně funkční.

Tehdy bude schopný zajišťovat základní lidské potřeby, které závisí na čisté vodě, čisté půdě, čistém vzduchu, tichu a kráse. Jenže konzumní společnost opomíjí potřeby lidské duše, stejně jako nezbytnost divoké, rozmanité přírody.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Autonomní robot Cassie na závodní dráze. (foto: Oregon State University, Kegan SimsCC BY 4.0)

Věda

Mary trénovala boj od mládí a v šermu i přestřelkách se mužům vyrovnala. (ilustrace: Shutterstock)

Historie

Při pozorování částečného zatmění Slunce je nezbytné použít patřičné pomůcky, například speciální filtry, které dostatečně utlumí jas hvězdy, a ochrání tak vaše oči. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, TomruenCC0)

Vesmír

Silná kůže nosorožců lesknoucí se v zapadajícím slunci připomíná brnění. V národním parku Čitvan žije více než 700 kusů nosorožců indických. (foto: © David Hainall)

Příroda

Filtrace se může odehrávat i přímo u zdroje, v komínech továren či elektráren. Filtrování kouřovodů ovšem pokrývá pouhou část produkce skleníkového plynu, proto je potřeba čistit jak komíny, tak ovzduší. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907