Brněnská zoo si připsala další velký úspěch – po pátém ledním medvíděti a trojčatech vlků hřivnatých se zde narodilo i první mládě rosomáka sibiřského.
Nový přírůstek byl pro chovatele překvapením, neboť gravidita u samic rosomáka je jen těžko rozpoznatelná. Mládě, které na svět přišlo na počátku března je potomkem rosomáčího páru Ivana a samice Nataši.
„I v předchozích letech jsme u našich rosomáků pozorovali páření, ale na mládě jsme čekali celých šest let. Odborníci na chov rosomáků popisují, že u tohoto druhu paradoxně nerozhoduje věk samice, ale samce. Většinou se mláďata rodí, až samec dosáhne osmi let, což se potvrdilo i u nás,“ říká ředitel zoo Brno Martin Hovorka.
S gratulací brněnským chovatelům přispěchal i koordinátor chovu rosomáků Leif Blomqvist ze švédského Nordensarku: „Milí kolegové z Brna, gratuluji k prvnímu odchovu rosomáka sibiřského v českých zahradách a těším se na zprávu, jestli je to samec nebo samička.“
Před rokem 1990 byl tento druh chovaný spíše v severských krajinách, velmi zřídka v kontinentální Evropě a jednalo se většinou o jedince odchycené ve volné přírodě. Neúspěchy s odchovem v zoo a úbytek jedinců ve volné přírodě vedl v roce 1994 k založení EEP programu, do kterého se zapojilo 13 zoologických zahrad. I když se výsledky odchovu v péči člověka zlepšily, stále je každé narozené mládě rosomáka sibiřského považováno za velký úspěch.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.