V Austrálii objevili stovku podzemních vulkánů z věku dinosaurů

18.08.2019 - Stanislav Mihulka

Australská pánev plná uhlí, ropy a plynu ukrývala krajinu posetou sopkami z období jury

<p>Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí</p>

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí


Reklama

Velká pánev Eromanga představuje rozsáhlé území pusté a vyschlé krajiny v centrální a severní Austrálii. Rozkládá se na ploše asi milionu kilometrů čtverečních a tvoří ji druhohorní usazeniny. Na první pohled se nezdá, že by tam mohlo být něco extra zajímavého. Geologové ale už vědí, že se tam ukrývá například uhlí, ropa nebo zemní plyn. A nedávno tam objevili ještě něco mnohem výjimečnějšího.

Narazili tam na území, kde se na rozloze asi 7 500 kilometrů čtverečních ukrývá asi stovka vyhaslých druhohorních vulkánů, o kterých nikdo nevěděl. Tyto sopky vznikly na sklonku období jury, asi před 180 až 160 miliony let. Tehdy to byla celá síť velmi aktivních vulkánů, které chrlily lávu a popel.

TIP: Objevy pod ledem: Vědci hlásí stovku nově nalezených sopek z Antarktidy

Dnes jsou už všechny tyto vulkány dávno vyhaslé. Nalézají se stovky metrů pod zemí a geologové je objevili až s použitím důmyslných přístrojů pro zobrazování vrstev a uspořádání podzemních hornin, které využívají seismické vlny. S těmito postupy se jim podařilo v podzemí objevit dávné magmatické krby, které napájely jurské vulkány, stejně jako tunely, jimiž proudila láva, a také samotné vulkanické krátery.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907