Čína opět ukazuje, že se na jejím území ukrývají nevídané fosilní poklady. Tentokrát skórovali čínští paleobotanici, kteří před časem objevili celý fosilizovaný les, pokrývající plochu 250 tisíc čtverečních metrů. Pozůstatky prvohorního lesa byly objeveny na místech těžby jílu, poblíž Sin-changu (Xinhang) v západní části Číny.
Nejstarší známý les Asie rostl na tehdejším pobřeží, v období devonu, zhruba před 365 miliony let. Podle všeho ale nebyl příliš podobný dnešním vzrostlým lesům. Tvořily ho především stromové nebo spíše keřové plavuně, které dosahovaly výšek 3 až 8 metrů. Měly spíše jednoduché kmeny, který vyrůstaly z až překvapivě složité a propletené sítě kořenů a oddenků.
TIP: Tropy v Arktidě: Kamenný prales odkryt na norském Svalbardu
Devonské bažiny a lesy, jako byl tento, byly předchůdci rozsáhlých močálů a hlubokých lesů s velkými stromovými plavuněmi a přesličkami, které pokrývaly většinu planety v následujícím období karbonu. Právě v karbonských močálech se rodilo černé uhlí, které po stovkách milionů let pohánělo průmyslovou revoluci.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)