V Číně objevili nejstarší les Asie: Devonský les rostl před 365 miliony let

15.08.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Devonský les tvořily hlavně plavuně v podobě keřů a nízké stromů.</p>

Devonský les tvořily hlavně plavuně v podobě keřů a nízké stromů.


Reklama

Čína opět ukazuje, že se na jejím území ukrývají nevídané fosilní poklady. Tentokrát skórovali čínští paleobotanici, kteří před časem objevili celý fosilizovaný les, pokrývající plochu 250 tisíc čtverečních metrů. Pozůstatky prvohorního lesa byly objeveny na místech těžby jílu, poblíž Sin-changu (Xinhang) v západní části Číny.

Nejstarší známý les Asie rostl na tehdejším pobřeží, v období devonu, zhruba před 365 miliony let. Podle všeho ale nebyl příliš podobný dnešním vzrostlým lesům. Tvořily ho především stromové nebo spíše keřové plavuně, které dosahovaly výšek 3 až 8 metrů. Měly spíše jednoduché kmeny, který vyrůstaly z až překvapivě složité a propletené sítě kořenů a oddenků.

TIP: Tropy v Arktidě: Kamenný prales odkryt na norském Svalbardu

Devonské bažiny a lesy, jako byl tento, byly předchůdci rozsáhlých močálů a hlubokých lesů s velkými stromovými plavuněmi a přesličkami, které pokrývaly většinu planety v následujícím období karbonu. Právě v karbonských močálech se rodilo černé uhlí, které po stovkách milionů let pohánělo průmyslovou revoluci.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907