Největší včely světa byly po desetiletí považované za vyhynulé. Nyní se ale ukázalo, že čtyřcentimetrové včely čalounice stále sbírají pyl na Moluckých ostrovech
Největší včela světa vs. včela medonosná
Největší včela světa, která byla po desetiletí považovaná za vyhynulou, byla znovuobjevena na jednom z málo probádaných ostrovů Indonésie. Megachile pluto měří až 3,8 centimetrů a rozpětí křídel má 6,4 centimetrů. Velikostí je tak přibližně čtyřikrát větší než naše včela medonosná a díky svým obrovským kusadlům vypadá jako kříženec včely s broukem roháčem.
Tyto obří včely, pro které se v Česku používá souhrnné označení čalounice, žijí v pralesích na Moluckých ostrovech v Indonésii, kde je v roce 1859 pro vědu objevil Alfred Russel Wallace. V angličtině proto bývá tato včela nazývána Wallace's giant bee (Wallaceova obří včela). V roce 1981 nalezl americký entomolog Adam Messer několik exemplářů na třech indonéských ostrovech. Od té doby ale nebyl spatřen žádný živý zástupce tohoto druhu.
Teď ale přinesla dobré zprávy australská vědecká expedice, která se letos v lednu vydala po Wallaceových stopách. Badatelům se povedlo včely vypátrat a zdokumentovat. Stále tedy nevymřely a žijí v moluckých pralesích. Entomolog z americké Princetonské univerzity Eli Wyman, který byl členem výpravy, vyjádřil naději, že znovuobjevení unikátní včely přispěje k lepšímu pochopení vývojových etap tohoto druhu a k jeho ochraně před vyhynutím.
TIP: Obří ostrovní strašilky, považované za vyhynulé, stále žijí
Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) řadí Wallaceovu obří včelu k zranitelným druhům, kterým hrozí vyhynutí. Obchodování s tímto druhem ale není mezinárodní dohodou o obchodu s volně žijícími živočichy CITES v současné době nijak omezeno. Kromě velkého zájmu sběratelů hmyzu ohrožuje Wallaceovu obří včelu také rozsáhlé odlesňování, které zmenšuje její přirozené životní prostředí v Indonésii.
ZajímavostiZrádce od Thermopyl
Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.
HistoriePletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci
ZajímavostiMezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.
VesmírOsud vesmíru je stále nejasný
VědaPříště možná poletí na letecké biopalivo
PřírodaTučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí
