Reklama


V království bohyně: Přírodní rezervace Manas je útočištěm ohrožených savců

27.11.2017 - Kateřina Helán Vašků

Národní park na severovýchodě Indie ukrývá nádherné přírodní scenérie, jež vytvořila řeka Manas a monumentální bhútánské vrcholky. Především jde ovšem o jedno z posledních indických útočišť ohrožených savců – včetně nosorožců, tygrů či levhartů

Vedle mnoha dalších vzácných druhů obývá rezervaci i kočkodan hulman chocholatý.
Vedle mnoha dalších vzácných druhů obývá rezervaci i kočkodan hulman chocholatý.

Reklama

Na úpatí Himálaje, kde zalesněné kopce přecházejí v louky i tropické lesy, se rozkládá jedna z nejkrásnějších chráněných oblastí Indie. Obývá ji celá řada ohrožených druhů – v národním parku Manas tak při troše štěstí ještě dnes natrefíte na tygry, nosorožce, levharty, leopardy, slony, divoké vodní buvoly i vzácné druhy opic

Nejohroženější v Indii

Chráněná lokalita se nachází na území státu Ásám na severovýchodě Indie. Park dostal jméno podle řeky Manas, jejíž název se zas odvozuje od bohyně hadů Manasy. Hlavní přítok Brahmaputry se vine srdcem oblasti a významně tamní krajinu formuje. Ostatně právě unikátními scenériemi rezervace proslula. Na severu ji ohraničují impozantní kopce Bhútánu a břehy zmíněné řeky lemují druhově bohaté lesy. Rozlehlou plochu parku pokrývají i savanovité porosty, tropické traviny či alpské louky. Pestrá flóra na úpatí Himálaje zahrnuje 543 rostlinných druhů, včetně 15 druhů orchidejí. 

Rezervace Manas však uchvátí především nebývalým bohatstvím fauny: Koruny tamních stromů obývá 500 druhů ptáků a v oblasti žije také 42 druhů plazů či 60 druhů savců. Ve 22 případech se přitom jedná o nejohroženější živočichy v Indii – například o tygra indického, černého pantera, jelena barasingu, divokého vodního buvola, levharta obláčkového, nosorožce indického či slona indického. Ze vzácných opic pak v parku našli útočiště třeba makaci ásámští či kočkodani hulmani chocholatí.

Na seznam a zpátky

Chráněným parkem se oblast stala už v roce 1928 a od roku 1985 figuruje na seznamu UNESCO. O sedm let později se ovšem ocitla mezi ohroženým dědictvím, především kvůli pytláctví. Zatím se naštěstí zdá, že snahu ochranářů korunoval úspěch – v roce 2011 totiž Manas seznam ohrožených památek zase opustil.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907