V pekelné kuchyni: 10 nejnebezpečnějších stále aktivních sopek světa

10.12.2020 - Roman Polach

Sopky se obvykle nacházejí poblíž hranic litosférických desek, které do sebe při tzv. tektonickém pohybu narážejí. Často jde o hustě osídlené lokality, a miliony životů jsou tak neustále v ohrožení. Každoročně totiž dochází po celém světě k 50 až 60 erupcím

<h3>Popocatépetl, Mexiko</h3><p>Krkolomný název pochází z aztéckého výrazu pro kouřící horu. Vulkán se nachází jen pár desítek kilometrů od metropole Ciudad de México, a případný výbuch by tak ohrozil devět milionů lidí. Od roku 1519 došlo téměř ke třem desítkám erupcí, přičemž naposledy se sopka probrala k životu v roce 2005 a od té doby o sobě dává občas vědět. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Popocatépetl, Mexiko

Krkolomný název pochází z aztéckého výrazu pro kouřící horu. Vulkán se nachází jen pár desítek kilometrů od metropole Ciudad de México, a případný výbuch by tak ohrozil devět milionů lidí. Od roku 1519 došlo téměř ke třem desítkám erupcí, přičemž naposledy se sopka probrala k životu v roce 2005 a od té doby o sobě dává občas vědět. (foto: Shutterstock)

<h3>Nyiragongo, Demokratická republika Kongo</h3><p>Jedna z nejaktivnějších sopek na africkém kontinentu ukrývala do roku 1977 velké jezero lávy. Tehdy se však stěna kráteru protrhla a žhnoucí hmota se během jediné hodiny rozlila rychlostí až 100 km/h do vesnic v blízkém okolí. Zabila přitom nejméně 70 lidí. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Nyiragongo, Demokratická republika Kongo

Jedna z nejaktivnějších sopek na africkém kontinentu ukrývala do roku 1977 velké jezero lávy. Tehdy se však stěna kráteru protrhla a žhnoucí hmota se během jediné hodiny rozlila rychlostí až 100 km/h do vesnic v blízkém okolí. Zabila přitom nejméně 70 lidí. (foto: Shutterstock)

<h3>Galeras, Kolumbie</h3><p>V roce 1993 se v kolumbijském městě Pasto na úpatí sopky Galeras konala vědecká konference o rizicích vulkanismu. Několik účastníků se přitom vydalo nedaleký kráter prozkoumat. Nečekaná erupce však na vrcholu zabila šest vědců a tři turisty. Od roku 2000 pak dochází k pravidelným výbuchům, jež ohrožují zmíněné město téměř s 500 tisíci obyvateli. <em>(foto: INGEOMINAS - Colombian Geological Service)</em></p>

Galeras, Kolumbie

V roce 1993 se v kolumbijském městě Pasto na úpatí sopky Galeras konala vědecká konference o rizicích vulkanismu. Několik účastníků se přitom vydalo nedaleký kráter prozkoumat. Nečekaná erupce však na vrcholu zabila šest vědců a tři turisty. Od roku 2000 pak dochází k pravidelným výbuchům, jež ohrožují zmíněné město téměř s 500 tisíci obyvateli. (foto: INGEOMINAS - Colombian Geological Service)

<h3>Mauna Loa, Havaj</h3><p>Největší aktivní vulkán světa se zvedá do výšky 9 170 metrů nad mořským dnem. K pravidelným erupcím docházelo posledních 700 tisíc let, poslední se odehrála v roce 1984. Největší riziko představují řeky lávy, které sice většinou tečou pomalu, ale při větší explozi mohou postupovat rychleji. (foto: USGS, J.D. Griggs, CC0)</p>

Mauna Loa, Havaj

Největší aktivní vulkán světa se zvedá do výšky 9 170 metrů nad mořským dnem. K pravidelným erupcím docházelo posledních 700 tisíc let, poslední se odehrála v roce 1984. Největší riziko představují řeky lávy, které sice většinou tečou pomalu, ale při větší explozi mohou postupovat rychleji. (foto: USGS, J.D. Griggs, CC0)

<h3>Merapi, Indonésie</h3><p>Název této sopky znamená v překladu „ohnivá hora“. Vulkán se nachází v centrální části ostrova Jáva v blízkosti města Yogyakarta, kde žije přes 600 tisíc obyvatel. Erupce v roce 2010 zabila 353 osob a 320 tisíc lidí připravila o střechu nad hlavou. V červenci 2014 vyděsil místní obyvatele oblak dýmu, který vystoupal 450 m nad vrchol hory. Poslední erupce se odehrály letos v březnu, kdy oblak kouře a popela dosáhl výšky šesti kilometrů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Merapi, Indonésie

Název této sopky znamená v překladu „ohnivá hora“. Vulkán se nachází v centrální části ostrova Jáva v blízkosti města Yogyakarta, kde žije přes 600 tisíc obyvatel. Erupce v roce 2010 zabila 353 osob a 320 tisíc lidí připravila o střechu nad hlavou. V červenci 2014 vyděsil místní obyvatele oblak dýmu, který vystoupal 450 m nad vrchol hory. Poslední erupce se odehrály letos v březnu, kdy oblak kouře a popela dosáhl výšky šesti kilometrů. (foto: Shutterstock)

<h3>Sakuradžima, Japonsko</h3><p>Původně se sopka tyčila na samostatném ostrově, ale tok lávy vytvořil v roce 1914 spojení s poloostrovem Ósumi. Vulkán má za sebou bohatou historii erupcí, přičemž poslední se odehrála v roce 2016,  kdy z vulkánu vyšlehl k obloze oheň a vznesla se mračna dýmu a sopečného prachu. Výbuch vymrštil kusy horniny až dva kilometry daleko. Sakuradžima ohrožuje město Kagošima s 600 tisíci obyvateli, které které od vulkánu odděluje jen dvoukilometrová mořská úžina. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Sakuradžima, Japonsko

Původně se sopka tyčila na samostatném ostrově, ale tok lávy vytvořil v roce 1914 spojení s poloostrovem Ósumi. Vulkán má za sebou bohatou historii erupcí, přičemž poslední se odehrála v roce 2016,  kdy z vulkánu vyšlehl k obloze oheň a vznesla se mračna dýmu a sopečného prachu. Výbuch vymrštil kusy horniny až dva kilometry daleko. Sakuradžima ohrožuje město Kagošima s 600 tisíci obyvateli, které které od vulkánu odděluje jen dvoukilometrová mořská úžina. (foto: Shutterstock)

<h3>Taal, Filipíny</h3><p>Nachází se na filipínském ostrově Luzon, jen pár desítek kilometrů od hlavního města Manily, kde žije více než 1,6 milionu obyvatel. Od roku 1572 bylo zaznamenáno 33 erupcí, které podle odhadů zabily pět až šest tisíc lidí. Nejčersvětší erupce tohoto vulkánu přišla letos v lednu, kdy chrlila mračno vysoké 10–15 kilometrů. Sloupec tefry (pyroklastických sedimentů), popela a vodní páry způsobovalo silnou bleskovou aktivitu. Během 24 hodin došlo v oblasti v souvislosti s výbuchem k 2 484 zemětřesením. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Taal, Filipíny

Nachází se na filipínském ostrově Luzon, jen pár desítek kilometrů od hlavního města Manily, kde žije více než 1,6 milionu obyvatel. Od roku 1572 bylo zaznamenáno 33 erupcí, které podle odhadů zabily pět až šest tisíc lidí. Nejčersvětší erupce tohoto vulkánu přišla letos v lednu, kdy chrlila mračno vysoké 10–15 kilometrů. Sloupec tefry (pyroklastických sedimentů), popela a vodní páry způsobovalo silnou bleskovou aktivitu. Během 24 hodin došlo v oblasti v souvislosti s výbuchem k 2 484 zemětřesením. (foto: Shutterstock)

<h3>Vesuv, Itálie</h3><p>Největší erupce italského Vesuvu v roce 79 zničila slavné Pompeje. Od té doby došlo ještě k mnoha výbuchům, naposledy v roce 1944. Dnes žijí v těsné blízkosti sopky tři miliony lidí a jen o pár kilometrů dál leží Neapol. Jakákoliv velká exploze by přitom mohla město vymazat z mapy. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Vesuv, Itálie

Největší erupce italského Vesuvu v roce 79 zničila slavné Pompeje. Od té doby došlo ještě k mnoha výbuchům, naposledy v roce 1944. Dnes žijí v těsné blízkosti sopky tři miliony lidí a jen o pár kilometrů dál leží Neapol. Jakákoliv velká exploze by přitom mohla město vymazat z mapy. (foto: Shutterstock)

<h3>Yellowstone, USA</h3><p>Pod působivými gejzíry Yellowstonského národního parku dřímá obrovská sopka neboli supervulkán, jež dosahuje více než 80 km na délku a ukrývá 200–600 km³ roztavené horniny. Poslední erupce nastaly před 2,1 milionu, 1,3 milionu a 640 tisíci lety. K dalším však může dojít prakticky kdykoliv a pro život na Zemi by to mělo katastrofální důsledky. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Yellowstone, USA

Pod působivými gejzíry Yellowstonského národního parku dřímá obrovská sopka neboli supervulkán, jež dosahuje více než 80 km na délku a ukrývá 200–600 km³ roztavené horniny. Poslední erupce nastaly před 2,1 milionu, 1,3 milionu a 640 tisíci lety. K dalším však může dojít prakticky kdykoliv a pro život na Zemi by to mělo katastrofální důsledky. (foto: Shutterstock)

<h3>Ulawun, Papua Nová Guinea</h3><p>V okolí sopky, která od 18. století vybuchla již 22×, žije několik tisíc lidí. V posledních letech došlo k četným menším explozím. Vulkán má symetrický kuželovitý tvar a tyčí se do výšky 2 334 m n. m. <em>(foto: Smithsonian Institution)</em></p>

Ulawun, Papua Nová Guinea

V okolí sopky, která od 18. století vybuchla již 22×, žije několik tisíc lidí. V posledních letech došlo k četným menším explozím. Vulkán má symetrický kuželovitý tvar a tyčí se do výšky 2 334 m n. m. (foto: Smithsonian Institution)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907