Reklama


V zajetí umění a kuriozit: Kunstkomora císaře Rudolfa II. (1.)

30.07.2016 - Ilona Šťastná

Císařská kunstkomora Rudolfa II. byla ve své době považovaná za největší a nejproslulejší sbírku umění a zajímavostí v Evropě


Reklama

Rudolf II. je označován za podivína a snílka, který před vladařskými povinnostmi utekl do „provinční“ Prahy. Do dějin se ale zapsal také jako milovník umění, vědy, alchymie a astrologie. Za jeho vlády prožívalo umění zlaté časy.

Prostory pro mé sbírky

Spolu s císařským dvorem se roku 1583 přesunula do Prahy i část vídeňské umělecké sbírky. Budovy, kde bylo toto bohatství uloženo, svou rozlohou několikanásobně převyšovaly císařovy obytné prostory. K několika sálům s uměleckými předměty, které byly součástí císařské rezidence na jižní straně Pražského hradu, se brzy připojily další. Roku 1585 se už císařské sbírky rozrostly do takových rozměrů, že pro ně bylo nutné postavit nové prostory. Pro tento účel císař vybral severozápadní část Pražského hradu a přestavba byla svěřena do rukou italských stavitelů v čele s Giovannim Gargiollou.

Kolem roku 1585 se začala při západní hradbě budovat takzvaná Dlouhá stavba (nazývána i Chodbové stavení), spojující jižní a severní křídlo Pražského hradu. Byla dokončena ještě před rokem 1600 a svou délkou 100 metrů byla opravdu velkolepá. V přízemí byla umístěna sedlovna, kde byla pravděpodobně sbírka vzácných postrojů na koně. V prvním patře se nacházela samotná kunstkomora, kde byly ve skříních, truhlách a kabinetech sochy, malé obrazy, kresby, grafiky, antické umění, sbírky uměleckého řemesla, numismatiky, botaniky, etnografie a zoologie ale také vědecké přístroje, hodinové stroje a kuriozity. Druhé patro Dlouhého stavení vyplňovaly dva sály obrazárny. Když se v roce 1600 začaly do těchto prostor stěhovat veškeré Rudolfovy sbírky, byl už téměř dva roky dokončen i takzvaný Španělský sál, dnešní Rudolfova galerie. Celý komplex završila dostavba Nového sálu (dnes označovaného jako Španělský) pro sochařskou sbírku.

Cesta za dokonalostí

Rudolf II. budoval svou sbírku výlučně pro vlastní potěšení. Měl dokonalý přehled o evropském umění, umělcích a sběratelích. Zatímco jiné šlechtické kunstkomory sloužily svému majiteli k reprezentaci a často je navštěvovala i širší veřejnost, přístup do Rudolfových sbírek byl téměř nemožný. Za umělecká díla byly z císařské pokladny vydávány nehorázné sumy.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Chirurgické středisko Lékařů bez hranic v Mosulu poznamenaném okupací Islámského státu v roce 2016.

Zajímavosti

Legionáři očekávali, že nábor jim přinese tisíce nováčků, jejich ruští kritici doufali v pouhé jednotlivce, maximálně desítky. Realita neuspokojila ani jednu stranu. Zuřivě agitujícím legionářům se přihlásilo asi 400 mužů.

Historie

Posádkám klání 1000 mil československých hrozilo často na nezpevněných silnicích velké nebezpečí.

Zajímavosti

Pyramida v Médúmu byla původně stupňovitá a teprve následník Huniho a zakladatel 4. dynastie Snofru tuto pyramidu přestavěl na „pravou“ pyramidu.

Věda

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný

Příroda

Na Hubbleho vesmírném teleskopu se astronauté NASA dost nadřeli.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907