V přírodě jsou barevné odstíny zastoupeny s různou četností, těch modrých je ale výrazně méně. Proč tomu tak je?
V přírodě jsou barevné odstíny skutečně zastoupeny s různou četností. Barva plodů a květů závisí na obsaženém pigmentu, který absorbuje různé vlnové délky světla, zatímco jiné odráží: Například chlorofylu tak odpovídá zelená, karotenu oranžová, xantofylu žlutá apod. Modrý pigment se však v přírodě nevyskytuje, a zmíněná barva se tudíž objevuje pouze v případech, kdy se v rostlinných buňkách změní hladina kyselosti nebo se smísí již existující pigmenty.
TIP: Tajemství neviditelné modré barvy
Většina modrých odstínů květů či plodů proto vždy obsahuje i náznak červené či fialové. Zmíněná vlastnost se u některých druhů vyvinula kvůli přilákání opylovačů, neboť modrá je pro ně lépe rozpoznatelná. Zároveň jsou však popsané procesy energeticky značně náročné, proto má například modře zbarvené květy méně než desetina kvetoucích rostlin.
Shutterstock
HistorieFrancouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of Congress, CC0)
ZajímavostiO nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)
VesmírKráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale Nations, CC BY-NC 2.0)
VesmírAriane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)