Vasův běh: Jaký je původ legendárního lyžařského závodu

29.02.2020 - František a Šárka Stellnerovi

První březnovou neděli se ve Švédsku tradičně koná závod v běhu na lyžích. Ačkoliv se poprvé běžel roku 1922, má upomínat na událost o čtyři sta let starší, kdy se mladý šlechtic Gustav Vasa pokoušel zburcovat Švédy k boji proti Dánům. Konečně podle odbojníka dostal i svůj název

<p>Délka Vasova běhu <em>(švédsky Vasaloppet)</em> činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.</p>

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.


Reklama

Švédové začali být v 16. století nespokojeni s vládou Kristiána II., který z Kodaně panoval unii všech skandinávských zemí. Král se snažil posílit svou moc na úkor šlechty a měšťanstva, neustále zvyšoval daně a uplatňoval pouze politiku biče. V roce 1520 dokončil zúčtování se švédskými opozičníky tím, že po své korunovaci nechal zatknout a popravit více než osmdesát klíčových šlechticů a hodnostářů. Tato takzvaná Stockholmská krvavá lázeň opozici ovšem neumlčela. 

Pronásledovaný buřič 

Příbuzný několika popravených, lstivý a mazaný Gustav Eriksson Vasa se po svém úprku z dánského vězení odmítl zúčastnit korunovace, což mu nepochybně zachránilo život. Královští úředníci na něj vypsali odměnu a začali ho usilovně hledat. Čtyřiadvacetiletý aristokrat před nimi prchal na sever. Během svého dobrodružného putování vyzýval sedláky k povstání. Ale byl mladý, bez peněz a na útěku. Musel se dokonce převlékat za sedláka, horníka nebo dřevorubce. Lidé s ním sice soucítili, schovávali ho před královými vojáky, nicméně dávali přednost klidu a míru a nenásledovali ho.

Naděje mladého buřiče se v roce 1521 upřely na kraj Dalarna ve středním Švédsku. Neměl zde sice žádná panství, ale hodlal využít toho, že tamější rolníci byli nejen svobodní a ozbrojení, ale také proslulí houževnatostí a lpěním na svých privilegiích. Putoval v dalarnském kroji, aby nebudil pozornost.

Koncem listopadu dorazil na statek bohatého horníka Anderse Perssona u jezera Run, dvacet kilometrů jižně od centra těžby mědi Falunu. Zde Vasa pomáhal při mlácení obilí jako obyčejný čeledín. Ale děvečka, s níž pracoval, si na něj pánovi stěžovala: „Nevěřím, že ten chlap (…), který sem letos přišel, je čeledín. Mlátit neumí a pod košilí nosí hedvábí!“ Persson si pozval čeledína k „výslechu“ a prominentní buřič mu vypověděl celou svou historii a požádal ho o pomoc. Boháč se mu ale neodvážil pomoci, namísto toho jej vyzval: „Vydej se přes další farnosti, prchej, prchej – přes řeky, hlubokými lesy! Nikdy nezůstávej moc dlouho na jednom místě! Tady (…) jsou lidé spíše klidní. Obrať se radši na chlapy v Moře.“  Vasa ho poslechl. Po cestě se zastavil u svého známého Arendta Pehrssona Örnflychta. Netušil, že statkář i jeho příbuzní podporují krále Kristiána, a byl zadržen. Naštěstí se ho zželelo statkářce, která mu pomohla uprchnout.

Z Mory do Sälenu 

Po několika dnech dorazil Vasa bezpečně do města Mora. Historky o tom, jak ho před tamním kostelem nadšeně poslouchaly „masy“, si ale později vymysleli propagandisti, kteří z něj udělali lidového hrdinu dle antických mýtů. Ve skutečnosti se měsíc marně snažil přemluvit představitele provincie, aby povstali proti Dánům. Nakonec to vzdal a vydal se dál na západ, směrem do Norska.

Dalarnští se mezitím dozvěděli o zvěrstvech Dánů a pochopili, že se musí bránit. Proto se rozhodli mladého šlechtice přece jen podpořit. Vyslali za ním dva nejrychlejší lyžaře, Larse Jakobssona a Engelbrekta Jonssona, aby ho dostihli a přivezli zpět. Těm se skutečně po devadesátikilometrovém běhu na lyžích podařilo odbojníka dohnat a přemluvit, aby se s nimi vrátil. Dalarňané se chopili zbraní a pod vedením Gustava Vasy zahájili švédskou osvobozeneckou válku. V roce 1523 byli Dánové ze země vyhnáni a Švédové zvolili králem Gustava I. Vasu. Jeho potomci učinili ze Švédského království nejsilnější mocnost v Pobaltí, jejíž vojáci vzbuzovali hrůzu po téměř celé Evropě.

TIP: Po stopách lyžců a lyžek: Kdy se v Krkonoších objevili první lyžaři?

Ve 20. století se Gustav Vasa stal i symbolem nejznámějšího a největšího běhu na lyžích na světě. V roce 1922 se totiž novinář a rodák z Mory Anders Pers rozhodl využít odkazu legendárního běhu z Mory do Sälenu pro sportovní účely a zorganizoval první Vasův běh. Tato prestižní sportovní akce se od té doby koná každý rok.  

Česká stopa na Vasově běhu

Historie Vasova běhu pamatuje i české úspěchy – celkem čtyřikrát zde na stupně vítězů vystoupal specialista na dlouhé běhy Stanislav Řezáč (nejlepší umístění 2. místo v roce 2011). V kategorii žen vystoupala v roce 2016 na nejvyšší stupínek Kateřina Smutná z Jablonce nad Nisou, která ale od roku 2006 reprezentuje Rakousko. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikimedia, myntbloggen.se

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Jagdpanzerů IV se vyrobily asi dvě tisícovky, tento se dochoval v Tankovém muzeu v německém Munsteru

Válka
Historie

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907