Vasův běh: Jaký je původ legendárního lyžařského závodu

29.02.2020 - František a Šárka Stellnerovi

První březnovou neděli se ve Švédsku tradičně koná závod v běhu na lyžích. Ačkoliv se poprvé běžel roku 1922, má upomínat na událost o čtyři sta let starší, kdy se mladý šlechtic Gustav Vasa pokoušel zburcovat Švédy k boji proti Dánům. Konečně podle odbojníka dostal i svůj název

<p>Délka Vasova běhu <em>(švédsky Vasaloppet)</em> činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.</p>

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.


Reklama

Švédové začali být v 16. století nespokojeni s vládou Kristiána II., který z Kodaně panoval unii všech skandinávských zemí. Král se snažil posílit svou moc na úkor šlechty a měšťanstva, neustále zvyšoval daně a uplatňoval pouze politiku biče. V roce 1520 dokončil zúčtování se švédskými opozičníky tím, že po své korunovaci nechal zatknout a popravit více než osmdesát klíčových šlechticů a hodnostářů. Tato takzvaná Stockholmská krvavá lázeň opozici ovšem neumlčela. 

Pronásledovaný buřič 

Příbuzný několika popravených, lstivý a mazaný Gustav Eriksson Vasa se po svém úprku z dánského vězení odmítl zúčastnit korunovace, což mu nepochybně zachránilo život. Královští úředníci na něj vypsali odměnu a začali ho usilovně hledat. Čtyřiadvacetiletý aristokrat před nimi prchal na sever. Během svého dobrodružného putování vyzýval sedláky k povstání. Ale byl mladý, bez peněz a na útěku. Musel se dokonce převlékat za sedláka, horníka nebo dřevorubce. Lidé s ním sice soucítili, schovávali ho před královými vojáky, nicméně dávali přednost klidu a míru a nenásledovali ho.

Naděje mladého buřiče se v roce 1521 upřely na kraj Dalarna ve středním Švédsku. Neměl zde sice žádná panství, ale hodlal využít toho, že tamější rolníci byli nejen svobodní a ozbrojení, ale také proslulí houževnatostí a lpěním na svých privilegiích. Putoval v dalarnském kroji, aby nebudil pozornost.

Koncem listopadu dorazil na statek bohatého horníka Anderse Perssona u jezera Run, dvacet kilometrů jižně od centra těžby mědi Falunu. Zde Vasa pomáhal při mlácení obilí jako obyčejný čeledín. Ale děvečka, s níž pracoval, si na něj pánovi stěžovala: „Nevěřím, že ten chlap (…), který sem letos přišel, je čeledín. Mlátit neumí a pod košilí nosí hedvábí!“ Persson si pozval čeledína k „výslechu“ a prominentní buřič mu vypověděl celou svou historii a požádal ho o pomoc. Boháč se mu ale neodvážil pomoci, namísto toho jej vyzval: „Vydej se přes další farnosti, prchej, prchej – přes řeky, hlubokými lesy! Nikdy nezůstávej moc dlouho na jednom místě! Tady (…) jsou lidé spíše klidní. Obrať se radši na chlapy v Moře.“  Vasa ho poslechl. Po cestě se zastavil u svého známého Arendta Pehrssona Örnflychta. Netušil, že statkář i jeho příbuzní podporují krále Kristiána, a byl zadržen. Naštěstí se ho zželelo statkářce, která mu pomohla uprchnout.

Z Mory do Sälenu 

Po několika dnech dorazil Vasa bezpečně do města Mora. Historky o tom, jak ho před tamním kostelem nadšeně poslouchaly „masy“, si ale později vymysleli propagandisti, kteří z něj udělali lidového hrdinu dle antických mýtů. Ve skutečnosti se měsíc marně snažil přemluvit představitele provincie, aby povstali proti Dánům. Nakonec to vzdal a vydal se dál na západ, směrem do Norska.

Dalarnští se mezitím dozvěděli o zvěrstvech Dánů a pochopili, že se musí bránit. Proto se rozhodli mladého šlechtice přece jen podpořit. Vyslali za ním dva nejrychlejší lyžaře, Larse Jakobssona a Engelbrekta Jonssona, aby ho dostihli a přivezli zpět. Těm se skutečně po devadesátikilometrovém běhu na lyžích podařilo odbojníka dohnat a přemluvit, aby se s nimi vrátil. Dalarňané se chopili zbraní a pod vedením Gustava Vasy zahájili švédskou osvobozeneckou válku. V roce 1523 byli Dánové ze země vyhnáni a Švédové zvolili králem Gustava I. Vasu. Jeho potomci učinili ze Švédského království nejsilnější mocnost v Pobaltí, jejíž vojáci vzbuzovali hrůzu po téměř celé Evropě.

TIP: Po stopách lyžců a lyžek: Kdy se v Krkonoších objevili první lyžaři?

Ve 20. století se Gustav Vasa stal i symbolem nejznámějšího a největšího běhu na lyžích na světě. V roce 1922 se totiž novinář a rodák z Mory Anders Pers rozhodl využít odkazu legendárního běhu z Mory do Sälenu pro sportovní účely a zorganizoval první Vasův běh. Tato prestižní sportovní akce se od té doby koná každý rok.  

Česká stopa na Vasově běhu

Historie Vasova běhu pamatuje i české úspěchy – celkem čtyřikrát zde na stupně vítězů vystoupal specialista na dlouhé běhy Stanislav Řezáč (nejlepší umístění 2. místo v roce 2011). V kategorii žen vystoupala v roce 2016 na nejvyšší stupínek Kateřina Smutná z Jablonce nad Nisou, která ale od roku 2006 reprezentuje Rakousko. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikimedia, myntbloggen.se

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907