Včela versus vosa: Kdo má silnější jed?

06.04.2022 - Jaroslav Petr

Složení jedu u včely a vosy (a také sršně) je podobné. Bolí více bodnutí vosou, nebo včelou, a proč?


Reklama

Jed obsahuje biogenní aminy, které mají na svědomí bolestivou reakci. U včely je to histamin, u vosy a sršně histamin a serotonin. Další složkou jsou polypeptidy, z nichž včelí jed obsahuje melittin, apamin a MCDpeptid, vosy jsou vyzbrojeny tzv. vosím a sršni sršním kininem. Melittin narušuje strukturu buněčných membrán, rozkládá bílé i červené krvinky a způsobuje zánětlivou reakci. Apamin vyvolává neklid a křeče, působí na nervovou tkáň. Třetí složkou jedu blanokřídlých jsou enzymy zvané hyaluronidáza a fofolipáza A, vosy a sršni mají navíc ještě fofolypázu B.

TIP: Gigantická vosí hnízda: Mohou být velká jako auto a pojmout až desetitisíce vos

Tyto enzymy nacházíme také v hadích jedech a jejich přičiněním dochází například ke změně prostupnosti membrán a poškození mitochondrií. Bolestivost bodnutí hmyzem je ovšem zcela individuální.

Příznaky, které obyčejně vyvolává (bolestivý otok), jsou v případě včely, vosy a sršně prakticky stejné a nezávisí na složení jedu. Příčinou menší bolesti po bodnutí vosou však může být fakt, že vosa vpraví pod kůži menší množství jedu než včela, která při bodnutí zanechá na místě žihadlo i s jedovým váčkem, z něhož se „pumpuje“ do těla další jed.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

V zombie nikoho nezmění, ale je nebezpečná. USA se šíří houba odolná lékům. (foto: Profimedia/ČTK (Nicolas Armer)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907