Včela versus vosa: Kdo má silnější jed?

06.04.2022 - Jaroslav Petr

Složení jedu u včely a vosy (a také sršně) je podobné. Bolí více bodnutí vosou, nebo včelou, a proč?


Reklama

Jed obsahuje biogenní aminy, které mají na svědomí bolestivou reakci. U včely je to histamin, u vosy a sršně histamin a serotonin. Další složkou jsou polypeptidy, z nichž včelí jed obsahuje melittin, apamin a MCDpeptid, vosy jsou vyzbrojeny tzv. vosím a sršni sršním kininem. Melittin narušuje strukturu buněčných membrán, rozkládá bílé i červené krvinky a způsobuje zánětlivou reakci. Apamin vyvolává neklid a křeče, působí na nervovou tkáň. Třetí složkou jedu blanokřídlých jsou enzymy zvané hyaluronidáza a fofolipáza A, vosy a sršni mají navíc ještě fofolypázu B.

TIP: Gigantická vosí hnízda: Mohou být velká jako auto a pojmout až desetitisíce vos

Tyto enzymy nacházíme také v hadích jedech a jejich přičiněním dochází například ke změně prostupnosti membrán a poškození mitochondrií. Bolestivost bodnutí hmyzem je ovšem zcela individuální.

Příznaky, které obyčejně vyvolává (bolestivý otok), jsou v případě včely, vosy a sršně prakticky stejné a nezávisí na složení jedu. Příčinou menší bolesti po bodnutí vosou však může být fakt, že vosa vpraví pod kůži menší množství jedu než včela, která při bodnutí zanechá na místě žihadlo i s jedovým váčkem, z něhož se „pumpuje“ do těla další jed.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907