Ve dvou se to lépe táhne: Pět příkladů dokonalé symbiózy

06.01.2022 - Vilém Koubek

Bezpečí, potrava, pohodlný život – i to jsou výhody symbiózy, která v přírodě spojuje velmi nepravděpodobné druhy. A tak zatímco mravenci doslova pasou mšice, krevety se třeba nebojí zalézt do tlamy dravým murénám

<h3>Kapka sem, kapka tam…</h3><p><strong>klubák červenozobý</strong> a<strong> impala</strong> | <strong>výhody:</strong> odčervení, potrava</p><p>Klubáka červenozobého lze v subsaharské Africe nejčastěji spatřit na tělech velkých sudokopytníků, včetně antilop impal. <strong>Nevyužívá je však ke svezení, ale vyzobává jim ze srsti parazity: Dospělý pták denně spořádá sto klíšťat nebo přes dvanáct tisíc larev</strong>. Chutná mu ovšem i krev, takže když nějakého škůdce vyklovne, nezřídka pak udržuje ránu otevřenou a dopřává si rovněž životodárnou tekutinu. Ve srovnání s otravností parazitů jsou nicméně drobné ranky zanedbatelné, tudíž opeřenci poněkud drastičtější jednání prochází. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Kapka sem, kapka tam…

klubák červenozobý a impalavýhody: odčervení, potrava

Klubáka červenozobého lze v subsaharské Africe nejčastěji spatřit na tělech velkých sudokopytníků, včetně antilop impal. Nevyužívá je však ke svezení, ale vyzobává jim ze srsti parazity: Dospělý pták denně spořádá sto klíšťat nebo přes dvanáct tisíc larev. Chutná mu ovšem i krev, takže když nějakého škůdce vyklovne, nezřídka pak udržuje ránu otevřenou a dopřává si rovněž životodárnou tekutinu. Ve srovnání s otravností parazitů jsou nicméně drobné ranky zanedbatelné, tudíž opeřenci poněkud drastičtější jednání prochází. (foto: Shutterstock)

<h3>Pastevci mšic</h3><p><strong>mravenec </strong>a<strong> mšice</strong> | <strong>výhody:</strong> potrava, ochrana před predátory</p><p>Mšice patří ke známým druhům parazitického hmyzu, který vysává mízu z těl rostlin. Květiny i plodiny jimi bývají doslova poseté, přičemž se mezi zmíněnými škůdci nezřídka pohybují také mravenci. <strong>Ti však mšice překvapivě neloví, nýbrž využívají ve svůj prospěch: Malí paraziti totiž vylučují velmi sladkou látku zvanou medovice, z níž mravenci čerpají živiny</strong>. Vztah popsaných druhů je proto výhodný pro obě strany – odměnou za obranu před predátory je potrava. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pastevci mšic

mravenec a mšicevýhody: potrava, ochrana před predátory

Mšice patří ke známým druhům parazitického hmyzu, který vysává mízu z těl rostlin. Květiny i plodiny jimi bývají doslova poseté, přičemž se mezi zmíněnými škůdci nezřídka pohybují také mravenci. Ti však mšice překvapivě neloví, nýbrž využívají ve svůj prospěch: Malí paraziti totiž vylučují velmi sladkou látku zvanou medovice, z níž mravenci čerpají živiny. Vztah popsaných druhů je proto výhodný pro obě strany – odměnou za obranu před predátory je potrava. (foto: Shutterstock)

<h3>Zbytky od oběda</h3><p><strong>krevetka pruhovaná </strong>a<strong> muréna síťovaná</strong> | <strong>výhody:</strong> očista, potrava</p><p>Až čtyřicet metrů pod hladinou tropického oceánu dokáže přežívat krevetka pruhovaná, která působí coby podmořská uklízečka – její potravu tvoří z drtivé většiny odumřelá tkáň a parazité. Tvoreček dorůstající délky pěti až šesti centimetrů prohledává za daným účelem dno nebo také opečovává větší živočichy. <strong>Například při očistě murény síťované se krevetka dokonce nebojí vlézt predátorovi do tlamy, a zatímco ten vyhlíží kořist, „údržbářka“ se při péči o něj nasytí</strong>. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Zbytky od oběda

krevetka pruhovaná a muréna síťovanávýhody: očista, potrava

Až čtyřicet metrů pod hladinou tropického oceánu dokáže přežívat krevetka pruhovaná, která působí coby podmořská uklízečka – její potravu tvoří z drtivé většiny odumřelá tkáň a parazité. Tvoreček dorůstající délky pěti až šesti centimetrů prohledává za daným účelem dno nebo také opečovává větší živočichy. Například při očistě murény síťované se krevetka dokonce nebojí vlézt predátorovi do tlamy, a zatímco ten vyhlíží kořist, „údržbářka“ se při péči o něj nasytí. (foto: Shutterstock)

<h3>Mezi houbou a řasou </h3><p><strong>lišejník</strong> | <strong>výhody:</strong> látková výměna</p><p>Lišejníky představují společenství houby a řasy či sinice, přičemž <strong>dosud není zcela zřejmé, zda zmíněné organismy na přežívání spolupracují, nebo jeden druhý vysává</strong>. Nejistotu dál umocňuje fakt, že lišejníků existuje až sedmnáct tisíc druhů. Řasy či sinice fungují ve vztahu jako fotobiont, jinými slovy přispívají k „soužití“ organickými produkty fotosyntézy. Mykobiont v podobě houby pak lišejníku dodává vodu i další anorganické látky a mimo jiné zajišťuje prostředí vhodné k růstu. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Mezi houbou a řasou 

lišejníkvýhody: látková výměna

Lišejníky představují společenství houby a řasy či sinice, přičemž dosud není zcela zřejmé, zda zmíněné organismy na přežívání spolupracují, nebo jeden druhý vysává. Nejistotu dál umocňuje fakt, že lišejníků existuje až sedmnáct tisíc druhů. Řasy či sinice fungují ve vztahu jako fotobiont, jinými slovy přispívají k „soužití“ organickými produkty fotosyntézy. Mykobiont v podobě houby pak lišejníku dodává vodu i další anorganické látky a mimo jiné zajišťuje prostředí vhodné k růstu. (foto: Shutterstock)

<h3>Za oponou jedu</h3><p><strong>sasanka </strong>a<strong> klaun očkatý</strong> | <strong>výhody:</strong> bezpečí, potrava</p><p>Mořské sasanky chytají své rybí oběti pomocí žahavých chapadel. Klaun očkatý se však s jejich nebezpečnými výběžky naučil pracovat: Velmi jemně se jich dotýká, dokud si vůči jedu nevyvine imunitu, a poté se v objetí sasanky zabydlí. <strong>Drobná barevná rybka zůstává mezi chapadly v bezpečí před predátory a zároveň se živí uhynulými výrůstky nebo živočišnými zbytky z okolí. Sasanka na druhou stranu klauna využívá jako pomyslnou návnadu</strong> a loví ryby, jež by si na něm chtěly pochutnat. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Za oponou jedu

sasanka a klaun očkatývýhody: bezpečí, potrava

Mořské sasanky chytají své rybí oběti pomocí žahavých chapadel. Klaun očkatý se však s jejich nebezpečnými výběžky naučil pracovat: Velmi jemně se jich dotýká, dokud si vůči jedu nevyvine imunitu, a poté se v objetí sasanky zabydlí. Drobná barevná rybka zůstává mezi chapadly v bezpečí před predátory a zároveň se živí uhynulými výrůstky nebo živočišnými zbytky z okolí. Sasanka na druhou stranu klauna využívá jako pomyslnou návnadu a loví ryby, jež by si na něm chtěly pochutnat. (foto: Shutterstock)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907