Ve jménu odvahy i zrady: Čtyři vlády z časů protektorátu

17.10.2020 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Za šest let trvání protektorátu se v jeho čele vystřídaly celkem čtyři vlády. Jejich složení se proměňovalo v závislosti na politické situaci a tlaku z říše. Ve vládách zasedli vlastenci tajně spolupracující s odbojem stejně jako oportunisté i kolaboranti

<h3>Vláda Rudolfa Berana (16. 3. 1939–27. 4. 1939)</h3><p>První protektorátní vládou se stal de facto pokračující ministerský sbor agrárníka <strong>Rudolfa Berana</strong>, jmenovaný prezidentem Háchou 1. prosince 1938. V noci ze 14. na 15. března 1939 sice „visela ve vzduchu“ její demise, prezident ji však nepřijal. <strong>Jedenáctičlenná česko-slovenská vláda se tak přes noc změnila ve vládu protektorátní. Podléhala německé okupační správě, bez jejíhož svolení nesměla jednat</strong>. Na zasedáních byl vždy přítomen německý úředník Bachmann, který však vystupoval korektně a dovolil jednání vést v češtině, byť tomuto jazyku sám nerozuměl.</p>

Vláda Rudolfa Berana (16. 3. 1939–27. 4. 1939)

První protektorátní vládou se stal de facto pokračující ministerský sbor agrárníka Rudolfa Berana, jmenovaný prezidentem Háchou 1. prosince 1938. V noci ze 14. na 15. března 1939 sice „visela ve vzduchu“ její demise, prezident ji však nepřijal. Jedenáctičlenná česko-slovenská vláda se tak přes noc změnila ve vládu protektorátní. Podléhala německé okupační správě, bez jejíhož svolení nesměla jednat. Na zasedáních byl vždy přítomen německý úředník Bachmann, který však vystupoval korektně a dovolil jednání vést v češtině, byť tomuto jazyku sám nerozuměl.

<h3>Vláda Aloise Eliáše (27. 4. 1939–19. 1. 1942)</h3><p>Nástup říšského protektora <strong>Konstantina von Neuratha</strong> znamenal konec vojenské správy a „normalizaci“ poměrů. Hácha přijal Beranovu demisi 27. dubna 1939 a jmenoval kabinet divizního generála <strong>Aloise Eliáše</strong>, sestavený z deseti úředníků a odborníků bez větších zkušeností z politických funkcí. <strong>Přes nutnost spolupráce s okupanty se kabinet zároveň snažil hájit české národní zájmy, sám Eliáš se například podílel na vzniku vojenské odbojové organizace Obrana národa</strong>.</p><p>Naopak ministři <strong>Ježek</strong> a <strong>Krejčí</strong> přecházeli k aktivismu a snaze zalíbit se Němcům. Vláda se pokoušela brzdit ekonomická opatření diktovaná říší, ale po příchodu Heydricha a Eliášově zatčení se ocitla pod enormním tlakem, jež vyústil v její demisi.</p>

Vláda Aloise Eliáše (27. 4. 1939–19. 1. 1942)

Nástup říšského protektora Konstantina von Neuratha znamenal konec vojenské správy a „normalizaci“ poměrů. Hácha přijal Beranovu demisi 27. dubna 1939 a jmenoval kabinet divizního generála Aloise Eliáše, sestavený z deseti úředníků a odborníků bez větších zkušeností z politických funkcí. Přes nutnost spolupráce s okupanty se kabinet zároveň snažil hájit české národní zájmy, sám Eliáš se například podílel na vzniku vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Naopak ministři Ježek a Krejčí přecházeli k aktivismu a snaze zalíbit se Němcům. Vláda se pokoušela brzdit ekonomická opatření diktovaná říší, ale po příchodu Heydricha a Eliášově zatčení se ocitla pod enormním tlakem, jež vyústil v její demisi.

<h3>Vláda Jaroslava Krejčího (19. 1. 1942–19. 1. 1945)</h3><p>Na den přesně tři roky trvající činnost sedmičlenné vlády dosavadního ministra spravedlnosti <strong>Jaroslava Krejčího</strong> (třetí zleva) se nesla ve znamení absolutní podřízenosti úřadu říšského protektora. Členy byli z Heydrichova rozkazu jmenováni i kolaborant <strong>Emanuel Moravec</strong> a říšský Němec <strong>Walter Bertsch</strong>. Vláda se věnovala správním, finančním a daňovým otázkám, především však <strong>uváděla v život drakonická opatření za heydrichiády. Dříve relativně samostatní ministři se stali pouhými vykonavateli vůle K. H. Franka</strong>.</p>

Vláda Jaroslava Krejčího (19. 1. 1942–19. 1. 1945)

Na den přesně tři roky trvající činnost sedmičlenné vlády dosavadního ministra spravedlnosti Jaroslava Krejčího (třetí zleva) se nesla ve znamení absolutní podřízenosti úřadu říšského protektora. Členy byli z Heydrichova rozkazu jmenováni i kolaborant Emanuel Moravec a říšský Němec Walter Bertsch. Vláda se věnovala správním, finančním a daňovým otázkám, především však uváděla v život drakonická opatření za heydrichiády. Dříve relativně samostatní ministři se stali pouhými vykonavateli vůle K. H. Franka.

<h3>Vláda Richarda Bienerta (19. 1. 1945–5. 5. 1945)</h3><p>Hrozící porážka třetí říše donutila Franka ke změně na postu ministerského předsedy, kam nechal „instalovat“ dosavadního ministra vnitra <strong>Richarda Bienerta</strong>(na snímku s manželkou na svatbě dcery). Ten udržoval kontakty s odbojem a Němci očekávali, že jej využijí coby prostředníka k vyjednáváním.</p><p><strong>V posledních měsících války vládní nařízení jasně ukazovala na prohlubující se agónii říše, stejně jako zoufalé úvahy K. H. Franka o nabídce vládních křesel dosud vězněným odbojářům</strong>. Vstup amerických a sovětských vojsk do prostoru Čech a Moravy vše vyřešil. Poslední protektorátní vláda přestala existovat 5. května 1945, zatímco kontrolu nad domácími úřady převzala Česká národní rada.</p>

Vláda Richarda Bienerta (19. 1. 1945–5. 5. 1945)

Hrozící porážka třetí říše donutila Franka ke změně na postu ministerského předsedy, kam nechal „instalovat“ dosavadního ministra vnitra Richarda Bienerta(na snímku s manželkou na svatbě dcery). Ten udržoval kontakty s odbojem a Němci očekávali, že jej využijí coby prostředníka k vyjednáváním.

V posledních měsících války vládní nařízení jasně ukazovala na prohlubující se agónii říše, stejně jako zoufalé úvahy K. H. Franka o nabídce vládních křesel dosud vězněným odbojářům. Vstup amerických a sovětských vojsk do prostoru Čech a Moravy vše vyřešil. Poslední protektorátní vláda přestala existovat 5. května 1945, zatímco kontrolu nad domácími úřady převzala Česká národní rada.

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907