Ve službách Habsburků: Kardinál František z Dietrichsteina (2.)

Moravské stavy sice unikly popravám, konfiskacím a rekatolizačním snahám ale neušly

17.01.2016 - Pavel Juřík



Dne 19. listopadu 1622 vydal na Moravě generální pardon, který potvrdil, že již nikdo další nebude uvězněn, ale povstalci musí být potrestáni na majetku, protože se císař kvůli nim zadlužil. Rekatolizace však postupovala a pro nekatolíky začala být na Moravě horká půda. Dne 22. 3. 1625 vydal Dietrichstein patent, ve kterém nařizuje obyvatelům měst buď přestoupit na katolickou víru nebo odejít ze země.

Spory s Valdštejnem

Podle císaře a jeho rádců ztratily země Koruny české povstáním nekatolické šlechty svá práva, především pak právo volit si panovníka. Císař se rozhodl radikálně změnit zemskou ústavu a pomohl mu v tom i kardinál Dietrichstein. Tak vyšlo bez schválení zemského sněmu Obnovené zřízení zemské, v Čechách roku 1627, na Moravě o rok později.

Problémy měl však gubernátor Moravy s mocným císařským generalissimem Albrechtem z Valdštejna. Nejdříve často spolupracovali, ale později se jejich vztahy výrazně zhoršily. Valdštejn dokonce nazýval Dietriechsteina „z kurvy kardinálkem“. Podpora císařské armády a průtahy cizích vojsk zemi mimořádně vyčerpávaly a kardinál se proto mnohokrát snažil utrpení obyvatel zmírnit intervencemi u Valdštejna nebo císaře. V roce 1632 si stěžoval císaři na Valdštejnovy nehorázné požadavky a v srpnu odmítl dodat císařem objednané zásoby, protože po generalissimových odvodech zbylo obilí jen na holé přežití země. Současně císaři připomněl, že Morava dodala armádě více zásob, než všechny habsburské země dohromady. Když byl Valdštejn 24. února 1634 zavražděn v Chebu na příkaz císaře, přinesl tento nekřesťanský čin olomouckému biskupovi zřejmou úlevu. V témže roce byl jmenován kardinálem – protektorem Germanie, což byl prestižní úřad a titul, po kterém léta toužil.

Odcizení s císařem

I v dalších letech však musel kardinál bojovat o snížení odvodů armádě z Moravy, která byla zdecimována průchody vojsk a morem. Získal dojem, že mu již císař nevěří a papeži si postěžoval na únavu a nemoci stáří. Císař k němu opravdu změnil postoj a v srpnu 1636 ustoupil říšské šlechtě a zbavil ho úřadu kardinála – protektora Germánie. Císař Dietrichsteina informoval, že španělský král si přeje, aby se této funkce vzdal ve prospěch kardinála a vévody Savojského. Dopis, kterým mu toto císař sděloval, možná přivodil kardinálovi smrt, protože dorazil ve stejný den (19. 9. 1636), kdy František z Dietrichsteina v Brně na následky velkého rozčilení zemřel.

Na své přání byl pohřben v noci bez ceremonií v katedrále svatého Václava v Olomouci. Za josefínských reforem bylo jeho tělo vyjmuto z vlhké krypty a bylo uloženo do společného hrobu na veřejném hřbitově. To je ovšem dost nedůstojný konec pro ochránce Moravy a blízkého spolupracovníka čtyř císařů.

  • Zdroj textu

    Živá historie 4/2010

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci