Vědci izolovali DNA původce Velkého moru ze zubů koster obětí v Londýně

13.09.2016 - Stanislav Mihulka

V zubech lidí zabitých morem přetrvala DNA morových bakterií

Vykopávky v Liverpool Street -<p>Kosti obětí Velkého moru v masovém hrobě, Liverpool Street, Londýn</p>
Vykopávky v Liverpool Street -

Kosti obětí Velkého moru v masovém hrobě, Liverpool Street, Londýn


Reklama

V letech 1665 a 1666 zasáhla Londýn historicky poslední vlna dýmějového moru, známá jako Velký mor. Zahynulo asi 100 tisíc lidí, zhruba jedna čtvrtina tehdejších obyvatel Londýna.

Původcem moru je dobře známá bakterie Yersinia pestis. Až doposud jsme ale neměli k dispozici DNA přímo těch bakterií, které se podílely na Velkém moru. Mor zabíjel rychle a většinou nezanechával DNA v kostech nakažených.

Vědci nedávno prozkoumali pozůstatky celkem dvaceti obětí Vekého moru, objevených v masovém hrobě v londýnské ulici Liverpool Street. Zaměřili se přitom na jejich zuby, které podle badatelé mohou fungovat jako „časové schránky“ pro uchování DNA z minulých časů.

TIP: 6000 let Černé smrti: Mor je dvakrát starší, než jsme si mysleli

V zubech pěti obětí badatelé skutečně objevili DNA bakterií, které byly součástí Velkého moru. Výzkum koster z masového hrobu tím ale nekončí. Vědci doufají, že pomocí izotopových analýz zjistí leccos zajímavého o životě tehdejších lidí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Atlas, Museum of London Archaeology

  • Zdroj fotografií: Museum of London Archaeology



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907