Švédsko-maďarský tým odborníků z univerzit v Lundu a Budapešti studoval rozdíly v teplotách mezi čumáky psů a okolním prostředím. Pokud například v místnosti s chlupáči panovalo 30 °C, špičky jejich nosů zůstávaly o 5 °C chladnější. Nakonec se ukázalo, že odchylku nezpůsobuje problém v tělesné termoregulaci, ale že se jedná o evoluční výhodu. Vedle pachů totiž psi dovedou čenichem vnímat i výkyvy v teplotě, a odhalí tak například drobná zvířata na vzdálenost až 1,5 m.
TIP: Chlupáči v říši snů: Opravdu mají psi podobné sny jako lidé?
Vědci vycvičili tři psy – zlatého retrívra, kanadského retrívra a blíže neupřesněného křížence retrívra, aby dokázali rozlišovat stejně velké předměty jen na základě vyzařujícího tepla. Jeden předmětů měl pokojovou teplotu, druhý vědci zahřáli o 12 °C nad ni. Všichni tři psi byli schopni cítit slabé tepelné záření ze zahřívaného objektu na vzdálenost 1,5 metru. Rozdíl v teplotě obou objektů byl tak malý, že lidé jej bez dotyku vnímat nedokázali.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.