Švédsko-maďarský tým odborníků z univerzit v Lundu a Budapešti studoval rozdíly v teplotách mezi čumáky psů a okolním prostředím. Pokud například v místnosti s chlupáči panovalo 30 °C, špičky jejich nosů zůstávaly o 5 °C chladnější. Nakonec se ukázalo, že odchylku nezpůsobuje problém v tělesné termoregulaci, ale že se jedná o evoluční výhodu. Vedle pachů totiž psi dovedou čenichem vnímat i výkyvy v teplotě, a odhalí tak například drobná zvířata na vzdálenost až 1,5 m.
TIP: Chlupáči v říši snů: Opravdu mají psi podobné sny jako lidé?
Vědci vycvičili tři psy – zlatého retrívra, kanadského retrívra a blíže neupřesněného křížence retrívra, aby dokázali rozlišovat stejně velké předměty jen na základě vyzařujícího tepla. Jeden předmětů měl pokojovou teplotu, druhý vědci zahřáli o 12 °C nad ni. Všichni tři psi byli schopni cítit slabé tepelné záření ze zahřívaného objektu na vzdálenost 1,5 metru. Rozdíl v teplotě obou objektů byl tak malý, že lidé jej bez dotyku vnímat nedokázali.
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
