Vědci na prastarém hřbitově egyptské oázy odhalili starodávné případy rakoviny

27.06.2018 - Stanislav Mihulka

Archeologové potvrzují, že starověcí Egypťané trpěli různými nádory

<p>Lebka dvacetileté ženy, na které jsou patrné stopy nádorů</p>

Lebka dvacetileté ženy, na které jsou patrné stopy nádorů


Reklama

Oáza Dakhla je jednou ze sedmi oáz Západní pouště v Egyptě. Lidé tuto oázu obývají již od období pleistocénu, kdy na Zemi panovala nejmladší doba ledová. Archeologové nedávno zkoumali kosterní pozůstatky obyvatel Egypta, kteří byli v oáze Dakhla pohřbeni před 3 až 1,5 tisíci lety.

Rukama jim prošly kosti celkem 1087 dávných Egypťanů. U šesti z nich odhalili stopy, které ukazují na nádorové onemocnění. Jedním bylo batole s leukémií, dalším padesátiletý muž s rakovinou konečníku, a pak tam také byli lidé s nádory, které pravděpodobně vyvolal lidský papillomavirus (HPV).

TIP: Neblahý rekord: Nejstarší lidský nádor narostl před 1,7 miliony let

Na první pohled se zdá, že dávní Egypťané měli rakovinu mnohem méně často než lidé v dnešním světě. Antropologové ale varují, že lidé tehdy žili kratší dobu, a že zřejmě v řadě případů lidé s rakovinou zemřeli, aniž by se nemoc projevila na jejich pozůstatcích. Každopádně je jasné, že rakovinné bujení trápilo i naše předky ve starověku.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: El Molto

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907