Vědci objevili obří vlákno kosmické pavučiny: Měří nejméně 50 milionů světelných let

21.12.2020 - Stanislav Mihulka

Nový rentgenový teleskop eROSITA si připsal další úspěch, v podobě rekordně dlouhého vlákna kosmické pavučiny

<p>Snímek systému Abell 3391/95 ve viditelné oblasti</p>

Snímek systému Abell 3391/95 ve viditelné oblasti


Reklama

Z hlubokého vesmíru na nás svítí vzdálené galaxie a kupy galaxií. Nejsou ale jen tak rozházené v prázdnotě. Jsou navěšené na vláknech nezměrné kosmické pavučiny z mezigalaktického horkého plynu, která opřádá celý vesmír. Tato vlákna se přitom táhnou vesmírným prostorem na neuvěřitelné vzdálenosti.

Tým německých astronomů, který vedl Thomas Reiprich z Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn, teď vystopoval vlákno kosmické pavučiny o délce 50 milionů světelných let. Tak velké vlákno jsme zatím ještě neviděli. Vlákna kosmické pavučiny jsou přitom nejen enormně velká, ale i nesmírně řídká. Zřejmě obsahují jen asi 10 částic na metr krychlový prostoru. To je mnohem prázdnější vakuum, než jaká dokážeme vytvořit na Zemi.

Excelentní eROSITA

Přesto máme k dispozici přístroje, kterými dokážeme detekovat i tak řídkou hmotu na nesmírnou vzdálenost. Německý tým k tomu využil nový rentgenový teleskop eROSITA, který pracuje na palubě vesmírné observatoře Spektr-RG. Jeho výhodou je, že zabírá relativně velkou část oblohy s úžasným rozlišením, což mu dovoluje pozorovat i velmi velké struktury.

TIP: Astronomové objevili galaxie polapené v síti superhmotné černé díry

Reiprich s kolegy pozorovali soustavu tří kup galaxií, označovanou jako Abell 3391/95. Ta je od nás vzdálená asi 700 milionů světelných let. Snímky teleskopu eROSITA mají takové rozlišení a jsou natolik kvalitní, že jsou na nich patrné kupy galaxií i jednotlivé galaxie, ale i vlákna kosmické pavučiny mezi nimi. Badatelé naměřili 50 milionů světelných let, prý to ale nemusí být konečná délka vlákna. Možná totiž zatím pozorovali jen jeho část.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907