Vědci se pokoušejí definovat vůni knih jako součást kulturního dědictví

10.04.2017 - Martin Reichman

Knihy a zejména ty staré jsou důležité díky svému obsahu. Nenahraditelná je ale podle vědců i jejich vůně

Vůně jako kulturní dědictví -<p>Dřevitá, zakouřená a zemitá, to jsou nejčastější příměry, kterými se návštěvníci snažili popsat vůni starých knih.</p>
Vůně jako kulturní dědictví -

Dřevitá, zakouřená a zemitá, to jsou nejčastější příměry, kterými se návštěvníci snažili popsat vůni starých knih.


Reklama

Je to věc, kterou znají všichni uživatelé moderních elektronický knih – kromě těžko definovatelného fyzického „pocitu“ chybí e-knihám i charakteristická vůně. A u starých textů to platí dvojnásob. Výzkumníci se proto snaží vůni starých knih definovat jako součást kulturní dědictví.

TIP: Libri prohibiti: Kdy zrušila katolická církev seznamy zakázaných knih?

Návštěvníci londýnské knihovny katedrály sv. Pavla dostali za úkol popsat vůni starých knih. Nejčastěji požívané příměry byly „dřevitá“, „zakouřená“ a „zemitá“. Pro 70 % návštěvníků jde o vůni příjemnou, 14 % ji označilo jako spíše příjemnou a 14 % jako neutrální. Vůně knih lidem připomíná čokoládu, vanilku, dřevo, kávu, ryby, tělesný pach a shnilé ponožky. 

Kromě respondentů použili vědci k definování vůně i moderní přístroje s jejichž pomocí analyzovali chemické látky odpařující se ze starých tisků. Výzkum má kromě definice vůně jako kulturního dědictví posloužit také v praxi. Uměle vytvořená vůně by mohla dotvářet atmosféru například v muzeích.

Reklama

  • Zdroj textu:

    UCL Institute for Sustainable Heritage

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907