Vědecky potvrzeno: Vysoké podpatky jsou opravdu sexy, slibují totiž plodnost

10.01.2021 - Martin Reichman

Zajímavý experiment uspořádali vědci z několika maďarských univerzit – badatelé se pokusili seriózně odpovědět na otázku, zda jsou ženy ve vysokých podpatcích skutečně atraktivnější


Reklama

Psychologové ze tří maďarských univerzit požádali 52 žen, aby se prošly před kamerou – jednou v botách s plochou podrážkou a podruhé v botách s 8 až 10centimetrovým podpatkem. Videa a fotografie poté vědci pouštěli více než stovce mužů a žen, kteří měli hodnotit atraktivitu modelek. Záznamy byly záměrně upravené tak, aby modelkám nebyla vidět obuv (od lýtek dolů) a ani horní část těla. Modelky byly ve věku od 18 do 43 let, všech možných postav a oblečené byly podobným způsobem – do upnutých triček, džínsů a legín.

Výsledek experimentu hovoří jasně: Bez ohledu na pohlaví pozorovatele, byly jako atraktivnější označeny ty ženy, které si obuly boty na podpatku. Podle vědců je výsledek dán souhrnem několika faktorů – jedním je rytmus chůze, který se v různém obutí mění. Ženy v botách na vysokém podpatku se pohybují ladněji než v botách s plochou podrážkou.

TIP: Na podpatcích do války: Boty na vysokém podpatku byly původně určené mužům

Tím hlavním je ale podle vědců rozdíl v zakřivení zad – vysoký podpatek podle nich opticky prodlužuje kost kostrční, což si spojujeme s nižší pravděpodobností poranění zad a také schopností vícečetných porodů. Tato část byla obzvlášť patrná z hodnocení statických fotografií. Zdá se tedy, že se maďarským vědcům podařilo potvrdit okřídlený výrok Marilyn Monroe: „Nevím, kdo vynalezl vysoké podpatky, ale všechny ženy mu hodně dluží.“

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907