Velká rudá skvrna na Jupiteru ohřívá horní vrstvy atmosféry planety

01.08.2016 - Stanislav Mihulka

Velká rudá skvrna na Jupiteru se ukázala jako klíčový zdroj energie. Obří hurikán patrně ohřívá atmosféru planety


Reklama

Planeta Jupiter obíhá Slunce ve více než pětkrát větší vzdálenosti než Země. Navzdory tomu tam ale panují v horních vrstvách atmosféry teploty, které se blíží těm na Zemi. Jak je to možné? Podle vědců je jediným možným vysvětlením, že atmosféru plynného obra ohřívá ještě něco jiného, než jen sluneční záření.

Nejvic horko je nad Velkou rudou skvrnou

Když badatelé Bostonské univerzity po zdroji tepla pátrali, sledovali plynného obra měřením jeho infračerveného záření. Záhy přitom zjistili, že horní vrstvy atmosféry Jupiteru dosahují nejvyšších teplot v oblasti Velké rudé skvrny, nápadného atmosférického jevu, který ještě stále nedovedeme detailně vysvětlit.

Velká rudá skvrna je vlastně obrovský hurikán, který se na Jupiteru otáčí proti směru hodinových ručiček již celá staletí. Její barva a také velikost se v průběhu času mění. Například v posledních letech se dramaticky zmenšuje – je teď přibližně dvaapůlkrát menší, než byla na konci 19. století, a má průměr méně než 16.500 kilometrů. Hurikán Velké rudé skvrny se otočí jednou za 6 dní. Samotný Jupiter ale rotuje ještě mnohem rychleji, a otočí se za pouhých 10 hodin.

TIP: Proč se Velká rudá skvrna zmenšuje?

Vše nasvědčuje tomu, že Velká rudá skvrna posílá do horních vrstev atmosféry Jupiteru obří množství energie. Podobné poměry panují i v atmosférách dalších plynných obrů Sluneční soustavy, a je tak velmi pravděpodobné že to podobným způsobem bude fungovat i u plynných obrů v cízích planetárních soustavách.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Boston University, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907