Mroži lední jsou jedněmi z největších ploutvonožců. Předčí je pouze oba druhy rypoušů, jejichž samci ve výjimečných případech přesahují hmotnost tří tun
Ačkoli se mroži (Odobenus rosmarus) nemohou s rypouši pokud jde o hmotnost měřit, tunu až jeden a půl tuny těžcí samci rozhodně budí úctu. O to víc, když si člověk uvědomí, že jejich kly, sloužící mimo jiné k obraně proti predátorům, jsou až metr dlouhé a bezmála pět kilo těžké. Kvůli klům byli mroži mezi 18. a polovinou 20. století bezmála vyhubeni. Ačkoli se jejich populace za posledních 50 let vzpamatovaly, přesné aktuální stavy nejsou zoologům známy. Podle studie vědců z Kanadské královské geografické společnosti (The Royal Canadian Geographical Society) čítá současná populace mrožů okolo 250 tisíc jedinců. Mrožů ledních je pak podle odhadů jen asi 20 tisíc.
Vedle člověka a klimatických změn jsou jedinými nepřáteli těchto zvířat kosatky a lední medvědi. Oba predátoři se ovšem vyhýbají konfrontaci s dospělými jedinci a zaměřují se v prvé řadě na mláďata.
Lední medvědi mají různé taktiky lovu. Mroži jsou velmi společenská zvířata a často odpočívají v početných shlucích. Medvěd se snaží takovou pokojnou skupinu překvapit a vyplašit. V nastalé skrumáži může dojít ke zranění i smrti menších a slabších jedinců, které medvěd bez námahy zkonzumuje.
TIP: K čemu je kosatkám dobrá menopauza?
Druhá medvědí taktika spočívá v odříznutí osamoceného mrože od únikové cesty pod vodní hladinu. I zraněný mrož je ovšem pro ledního medvěda hrozivý protivník a případné boje bývají dlouhé a vyčerpávající. Dokonce byly zaznamenány případy, kdy se medvěd zraněnému mroži nakonec raději klidil z cesty. Zápasy mrože s kosatkou jsou k vidění nesmírně vzácně, ale odborníci věří, že někdy se mroží samci dokáží útoku mnohem většího kytovce ubránit.
časopis Příroda