Meteoritické bombardování vnitřní Sluneční soustavy před 800 miliony let mohlo být důsledkem katastrofálního rozpadu planetky

Najít na Zemi geologické důkazy o dopadech vesmírných těles starších než 650 milionů let je mimořádně obtížné. Povrch naší planety se totiž neustále obnovuje. Sopečná činnost a desková tektonika vytvářejí novou zemskou kůru, zatímco zvětrávání a eroze postupně ničí staré geologické struktury.

Jednou z možností, jak nahlédnout do dávné minulosti Země, pokud jde o kosmické impakty, je výzkum období, v nichž „déšť“ meteoritů zasáhl nejen Zemi, ale i ostatní tělesa vnitřní části Sluneční soustavy. Zatímco na Zemi jsou stopy takových událostí zastřené, náš Měsíc uchoval důkazy na svém povrchu, který se prakticky nemění.

Minulost zapsaná na Měsíci

Odborníci již dříve navrhli, že jedno takové intenzivní „bombardování“ se mohlo odehrát přibližně před 800 miliony let, kdy došlo k výraznému nárůstu počtu velkých impaktů na Měsíci. Naznačuje to stáří rozsáhlých měsíčních kráterů i impaktních skel, která na Zemi dopravili astronauti misí mise Apollo. Až doposud ale nebylo jasné, kde se takový déšť meteoritů vzal.

Studie vedená vědci Jihozápadního výzkumného institutu (SwRI) přichází s hypotézou, že rozsáhlé bombardování celé vnitřní Sluneční soustavy mohla vyvolat srážka v Hlavním pásu planetek. Podle autorů mohl být zdrojem kosmických impaktů katastrofický rozpad planetky Eulalia, který po této srážce následoval, ve zmíněné době přibližně před 800 miliony let. Výzkum meteoritického bombardování autoři zveřejnili na preprintovém serveru arXiv.

William Bottke a jeho kolegové provedli kosmickou forenzní analýzu, při které využili modely srážek planetek a dynamického vývoje jejich drah. Nakonec propojili meteoritický déšť se vznikem rodiny planetek Eulalia. Ta vznikla při srážce primitivního tělesa podobného uhlíkatému chondritu s jiným objektem a podle všeho to doprovodilo mohutné bombardování vnitřku Sluneční soustavy.