Nečekaný objev: Velmi blízký a velmi chladný hnědý trpaslík o velikosti zhruba našeho Jupiteru je pokrytý oblaky plnými vody

Vesmír Stanislav Mihulka 14.10.2026

Déšť a proměnlivá oblačnost nejsou výsadou Země. Vědci pomocí Webbova teleskopu odhalili, že i na chladném hnědém trpaslíkovi vzdáleném pouhých 7,5 světelného roku se vodní oblaka proměňují a jeho atmosféra skrývá překvapivě složité procesy.




Ve vzdálenosti pouhých 7,5 světelných let se se nalézá pozoruhodný objekt WISE 0855. Jde o nejchladnějšího hnědého trpaslíka, jakého zatím známe. Vědci již dříve zjistili, že obsahuje značné množství vody, nejnovější pozorování ale ukázala, že je pokrytý oblaky, jeho atmosféra je chemicky složitá a v lecčems připomíná Zemi víc, než se očekávalo.

WISE 0855 má zhruba průměr jako náš Jupiter, a pokud jde o hmotnost, je asi dvakrát těžší. Astronomka Brittany Milesová ze Stewardovy observatoře při Arizonské univerzitě nedávno vedla tým, který pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) pozoroval objekt WISE 0855 celkem 11 hodin. Každých 15 minut přitom zaznamenávali spektrum jeho záření.

Trpaslík s oblaky vody

Výsledky výzkumu, které autoři prozatím zveřejnili na preprintovém serveru arXiv, představují dosud nejpodrobnější časový portrét tohoto chladného světa. Pozorování zároveň poprvé na objektu jiném než Země přímo potvrdila, že se vodní oblaka mohou v průběhu času měnit a nabývají různé mocnosti, podobně jako pozemská oblačnost.

Badatelé odhalili, že atmosféru hnědého trpaslíka WISE 0855 formují přinejmenším dva odlišné procesy, které probíhají současně. Ve vysokých vrstvách jeho atmosféry se nacházejí vodní oblaka, která při rotaci trpaslíka houstnou nebo naopak řídnou. Z mnohem hlubších vrstev se zároveň dostávají vzhůru atmosférou plyny, jejichž pohyb zajišťuje konvekce. Právě oddělení těchto dvou signálů, které starší dalekohledy nedokázaly rozlišit, ukazuje, jak mimořádné možnosti pozorování nabízí JWST.

„Poprvé se nám podařilo potvrdit, že vodní oblaka na blízkém vesmírném tělese mění svou tloušťku,“ uvádí Milesová. „Před nástupem Webbova dalekohledu jsme měli k dispozici pouze fotometrii, ve které se dohromady mísil vliv oblaků, chemického složení a teploty v atmosféře pozorovaného objektu. Nyní je dokážeme skutečně rozlišit.“

Diskuze (0)

Další články v sekci