Vnitřní Mongolsko: Draze vykoupené bohatství z pouště
Provincie Vnitřní Mongolsko na severu Číny je sice turisticky víceméně nezajímavá, pro říši středu má však nezanedbatelný ekonomický význam. Geologicky pestrá pouštní krajina totiž poskytuje kovy vzácných zemin, nezbytné pro stále rostoucí elektrotechnický průmysl
Oblast nemá vlastní vlajku; nejčastěji lze v dané souvislosti narazit na standartu Lidové strany Vnitřního Mongolska, jež si klade za cíl odtržení od ČLR a získání samostatnosti. Dominantní modrá odkazuje na věčné modré nebe, v nějž Mongolové věří, zbývající symboly znázorňují oheň, slunce a měsíc. Vlajka se používá od roku 1997, kdy zmíněná strana vznikla.
Dnešní druhá největší administrativní oblast Číny utvářela v prehistorii součást samostatného kontinentu, který se zřejmě během prvohor oddělil od superkontinentu Gondwana. Jako památka na dávnou litosférickou aktivitu dodnes přetrvala krajina pokrytá nehostinnou kamennou pouští, jež se rozkládá v průměrné nadmořské výšce kolem 1 200 metrů.
Tamní život tedy není právě snadný, a Vnitřní Mongolsko proto navzdory značné rozloze obývají jen necelá 2 % celkové čínské populace. Až pětinu z nich ovšem tvoří Mongolové, kterých tam žije víc než v původní domovině. Mongolština tudíž patří mezi úřední jazyky a všechny cedule s názvy ulic musejí být v místních městech vyvedeny dvojjazyčně.
Peníze, nebo zdraví
Vůbec nejhustěji osídlená je oblast kolem města Pao-tchou, které láká na pracovní vyhlídky. Zatímco v roce 1950 tam žilo 97 tisíc lidí, dnes jejich počet dosáhl hranice dvou milionů. Půda v okolí je natolik bohatá na kovy vzácných zemin, že odtud pochází 95 % jejich globální produkce, a zdejší HDP roste nejrychleji z celé lidové republiky.
Těžba surovin, nezbytných pro elektrotechnický průmysl, ovšem přináší i řadu stinných stránek: Jde o jedno z nejméně ekologicky šetrných odvětví – při získání jediné tuny kovů zároveň vzniknou dva tisíce tun toxického odpadu. V roce 1955 započala u místního dolu stavba přehrady, kde se od té doby ročně hromadí 10 milionů tun jedovaté vody. Znečištěné prostředí se negativně podepsalo i na zdraví lidí žijících v bezprostředním okolí dolu, kteří již desítky let trpí vypadáváním vlasů i zubů. Zemědělské výnosy zdejších polí jsou navíc výrazně nižší.
Palác luxusu
Svou vlídnější tvář ukazuje Vnitřní Mongolsko na místech spjatých s historií. Na seznam UNESCO se od roku 2012 řadí například ruiny města Šang-tu, které vzniklo v polovině 13. století jako letní metropole pro chána Kublaje. Čtvercová stavba o straně dlouhé 2 200 metrů ukrývala další opevnění chránící císařský palác a v době největší slávy ji údajně obývalo sto tisíc lidí. Právě tehdy do města zavítal proslulý italský cestovatel Marco Polo a přepsal jeho název do latinky jako Xanadu, což se později vžilo coby označení velkolepého paláce plného luxusu.
Další slavnou postavu mongolské historie si lze připomenout ve městě Ordos, v jehož blízkosti nechala čínská vláda v 50. letech vybudovat mauzoleum proslulého Čingischána. Skutečné místo jeho posledního odpočinku zůstává dodnes záhadou, uvnitř se proto nachází pouze prázdná rakev.
Hotel v písku
Uprostřed Gobi leží největší pouštní resort v Číně. Hotel Siang-ša-wan (Xiangshawan), určený až pro deset tisíc hostů, vznikl v rámci snahy zabránit postupující dezertifikaci a získal od vlády nejvyšší hodnocení z hlediska turistické atraktivity. Unikátní je už svou architekturou, neboť s ohledem na charakter podloží museli inženýři přijít se speciálním řešením ukotvení.
Resort však kromě luxusního zázemí láká například na sto různých aktivit, včetně tzv. sandboardingu neboli sjíždění dun podobně jako na snowboardu nebo sandbikingu, tedy jízdy na kolech v písku. Největší atrakci pak představuje tzv. zpívající duna, jež za vhodných podmínek vytváří pozoruhodné zvukové efekty.
Stručné dějiny
Historie regionu se úzce pojí s dějinami Mongolska – a zejména Číny, která tam svůj vliv uplatňovala odpradávna. Prehistorické osídlení se datuje patrně již do nejstarší doby kamenné. V pozdní době bronzové a rané době železné pak lokalitu podle archeologických nálezů osídlily různé nomádské kmeny, například tzv. kultura deskových hrobů, po níž se dochovaly specifické mohyly. Vzestup starověké Číny přinesl obavu z mongolských nájezdníků, jež se stala jednou z pohnutek k zahájení stavby Velké čínské zdi.
Ohrožení potlačeno
Na přelomu 12. a 13. století se mongolské kmeny dokázaly sjednotit pod vedením Čingischána, což Mongolsku na přechodnou dobu zajistilo prosperitu a oslabilo čínskou nadvládu. Už roku 1368 však jižní soused opět převzal otěže a s nástupem dynastie Ming se mu dařilo potlačovat mongolské nájezdy.
V roce 1636 se císařského trůnu ujala dynastie Čching a začlenila Vnitřní Mongolsko pod svou svrchovanost. Popsané uspořádání pak vydrželo bezmála tři staletí – konkrétně do roku 1912, kdy došlo k vyhlášení Čínské republiky.
Pod čínskou nadvládou
Už v 19. století začalo cílené osidlování Vnitřního Mongolska čínskými Chany, což mělo zaručit strategickou obranu proti stoupajícímu zájmu o oblast ze strany Ruska. Zatímco region Vnější Mongolsko, zhruba odpovídající dnešnímu Mongolsku, si dokázal udržet nezávislost – byť se ocitl pod silným vlivem SSSR – Vnitřní Mongolsko definitivně pohltila Čína a rozšířila jeho hranice: Zhruba dnešní podobu mají od roku 1949, kdy se k moci dostali komunisté. Snahy o vyhlášení autonomie nicméně existují a na politické scéně je reprezentuje zejména Lidová strana Vnitřního Mongolska, založená v roce 1997.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 24 706 300
- očekávaná doba dožití: 74,4 roku
- průměrný počet dětí: 2,86 na ženu
- věková struktura: 37 % obyv. do 15 let, 5 % nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Chöch chot má 2,8 mil. obyv.
- náboženství: 83 % mongolská a čínská lidová náboženství, 11 % tibetský buddhismus, 3 % křesťanství, 1 % islám
- oficiální jazyky: čínština a mongolština; obyv. pod hranicí chudoby: 1 %
- gramotnost: 96 %.
Politika
- státní zřízení: autonomní oblast Čínské lidové republiky
- parlamentní volby: každých pět let
Ekonomika
- HDP na hlavu: 13 000 dolarů, odhad z roku 2019 (Česko – 43 301 dolarů)
- měna: čínský jüan s kurzem 1 : 3,30 Kč
Geografie
- rozloha: 1 183 000 km², asi jako JAR
- charakter území: převážně pouštní krajina, s průměrnou nadmořskou výškou 1 200 m
- podnebí: monzunové pouštní klima se čtyřmi ročními obdobími; dlouhé zimy jsou mrazivé a suché, léta naopak horká a relativně vlhká
- min. noční / max. denní teploty (°C) v Chöch chotu: leden–březen −17/7, duben–červen 2/27, červenec–září 8/29, říjen–prosinec −14/14
- nejvyšší bod: vrchol v pohoří Che-lan-šan, 3 556 m n. m.