Velké dobyvatele historie často spojuje nejen touha po moci, ale také další rysy – například nízký původ či křivdy z dětství. Platí to i pro obávaného Čingischána, kterému zavraždili Tataři otce a jeho i s rodinou vyhnal vlastní kmen
Než přijal jméno Čingischán, tedy „velký vladař“, používal sjednotitel mongolských kmenů rodné jméno Temüdžin. Zpočátku to však nevypadalo, že se stane proslulým panovníkem a dobyvatelem: Otce mu zavraždili Tataři a jeho i s rodinou vyhnal vlastní kmen – dokonce se na chvíli ocitl v otroctví. Osud se mu podařilo zlomit až sňatkem s dívkou Börte z kmene Kereitů. Díky jejímu postavení vzrostla i Temüdžinova společenská pozice.
Mladík byl odvážný, tvrdý, a přesto se neunáhloval, jeho důvěru si bylo třeba zasloužit. Na ostatní Mongoly tím dělal dojem a brzy se k němu přidávali. Rostla tak jeho politická moc a s ní se také rozšiřovala armáda. Nejenže Temüdžin v podstatě vyhladil sousední Tatary, ale vypořádal se i s odpůrci z řad Mongolů. Postupně sjednotil všechny kočovné kmeny v severovýchodní Asii, a nakonec jej mongolští vůdci jmenovali Čingischánem. Tím skončilo období nekonečných potyček mezi nomády, protože Temüdžin nasměroval touhu bojovat mimo Mongolsko. Započala tak obrovská vojenská expanze do Číny, Střední Asie a Persie, jež nakonec vedla i k ovládnutí téměř celé hedvábné stezky.
Snad právě útlak, kterému čelil v mládí, vštípil Čingischánovi sílu a touhu ovládnout co největší území nejen v Asii, ale také v Evropě. Shromáždil dost početné vojsko, aby mohl v roce 1213 zaútočit na říši Ťin v severní Číně a s padesáti tisíci jezdci na pěti místech proniknout skrz Velkou čínskou zeď. Následně Mongolové obléhali hlavní města, včetně Čung-tu neboli dnešního Pekingu, vyrabovali je a obyvatele bez milosti povraždili. Čingischán brzy obrátil lačný pohled na západ a se čtyřmi armádami v čele s vlastními syny Ögödejem, Džučim a Čaadajem zamířil na další tažení.
TIP: Střet s krutými barbary: Kterak Mongolové vpadli na Moravu
Během několika měsíců se zmocnili Chórezmské říše, jež se rozkládala na pomezí dnešního Turkmenistánu, Íránu, Uzbekistánu, části Afghánistánu a Tádžikistánu. Města, která se v té době těšila vrcholnému rozkvětu, zničehonic padla. Čingischán však nebyl jen krvežíznivý tyran, nýbrž i chladně kalkulující vládce, jenž zavedl politiku cukru a biče: Pokud se mu sídla nepřítele vzdala, začlenil jejich vojáky do své armády a civilnímu obyvatelstvu zaručil bezpečnost.
Po mnoha dalších vítězstvích ve Střední Asii, Persii, na Kavkaze i na území dnešní Ukrajiny se Čingischán opět obrátil k východu, s cílem zničit čínskou dynastii Západní Sia. V krutém záměru sice uspěl, přesto stále neměl dost. Jenže během ofenzivy proti dynastii Ťin jej zastihla smrt – skonal poklidně na lůžku ve svém stanu. Každopádně nevíme, kde je pohřbený: Několik let před smrtí totiž nařídil, aby jej uložili do neoznačeného hrobu.
TIP: Od Číny po východ Evropy: Proč zanikla mocná Mongolská říše
Historikové považují Čingischána za jednoho z nejkrvavějších dobyvatelů v dějinách. Zanechal po sobě totiž až šedesát milionů obětí masakrů i hladomorů. Paradoxně však právě vláda Mongolů stabilizovala kdysi velmi chaotickou část Asie a napomohla tomu, aby se poutníkům a obchodníkům putujícím po hedvábné stezce dostalo odpovídající ochrany.
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)