Největší dobyvatelé historie: Aristotelův žák Alexandr Veliký

23.10.2020 - Nikol Patíková

<p>Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.</p>

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.


Reklama

Alexandr Veliký
  • žil: 356–323 př. n. l.
  • dobytá území: Řecko, Persie, Egypt

Než Alexandr III. Makedonský v roce 323 př. n. l. předčasně zemřel na břišní tyfus, dokázal ovládnout rozsáhlá území od severní Afriky až po Mezopotámii a Střední Asii. Mladého dobyvatele bezesporu ovlivnil jeho učitel a proslulý filozof Aristoteles, který se do výchovy budoucího vojevůdce zapojil již v jeho třinácti letech. Také makedonský král Filip II. se na synově vývoji podílel. 

Už jako osmnáctiletý se Alexandr zúčastnil bitvy u Chairóneie, kde mu otec svěřil velení nad jezdectvem. Mladík dokázal porazit elitní jednotku thébské jízdy, jež měla být nepřemožitelná. Znalost filozofie, umění, matematiky a přírodních věd, kterou mu zprostředkoval Aristoteles, a vojenské dovednosti, strategie i zkušenosti přejaté od otce z něj časem učinily jednoho z největších dobyvatelů dějin. Navíc oplýval silným kouzlem osobnosti, takže mu jeho vojáci byli naprosto oddaní. 

Mladík na trůnu

Roku 336 př. n. l. byl Filip II. zavražděn a dvacetiletý Alexandr nastoupil na trůn. Jakmile se mu podařilo potlačit povstání Řeků, vydal se dobýt Persii coby největší a nejmocnější říši té doby. Vyrazil s 30–40 tisíci pěšáky proti mnohonásobné přesile, počítal však s tím, že se k němu postupně připojí rekruti z osvobozovaných řeckých měst v Malé Asii. Věděl také, že nějaký čas potrvá, než se jednotky perské armády stáhnou ze všech regionů a zmobilizují se. 

V první bitvě, u řeky Gráníkos, byla obě vojska početně vyvážená. Jenže Alexandr zavelel k okamžitému útoku, což Peršany překvapilo. Makedonský vojevůdce tak brzy slavil triumf a většina měst Malé Asie mu raději dobrovolně otevřela brány. Později u Issu porazil samotného perského velkokrále Dareia III., přesto se rozhodl postupovat ještě dál a podrobit si Egypt. 

Neochotný rozkaz

Ani země faraonů mu však nestačila, takže stočil pozornost k mýty opředené Indii. Svedl vítěznou bitvu u Hydaspes, ale unavení a již značně demoralizovaní vojáci se vzbouřili a odmítli dál pokračovat džunglí. Alexandr tedy velice neochotně zavelel k ústupu a zamířil do Babylonu, aby naplánoval další válku. Jenže břišní tyfus byl rychlejší a výjimečný dobyvatel v roce 323 př. n. l. vydechl naposled. 

TIP: Alexandr Makedonský: Jak se stal pánem tehdejšího světa?

Říši si rozdělili jeho pobočníci a generálové, nicméně ohromný kulturní vliv přežil – započala éra řecky mluvících panovníků v Egyptě, a zrodila se tak helénská epocha, jež zasáhla celou civilizovanou Evropu i Blízký východ. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907