Největší dobyvatelé historie: Aristotelův žák Alexandr Veliký

23.10.2020 - Nikol Patíková

<p>Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.</p>

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.


Reklama

Alexandr Veliký
  • žil: 356–323 př. n. l.
  • dobytá území: Řecko, Persie, Egypt

Než Alexandr III. Makedonský v roce 323 př. n. l. předčasně zemřel na břišní tyfus, dokázal ovládnout rozsáhlá území od severní Afriky až po Mezopotámii a Střední Asii. Mladého dobyvatele bezesporu ovlivnil jeho učitel a proslulý filozof Aristoteles, který se do výchovy budoucího vojevůdce zapojil již v jeho třinácti letech. Také makedonský král Filip II. se na synově vývoji podílel. 

Už jako osmnáctiletý se Alexandr zúčastnil bitvy u Chairóneie, kde mu otec svěřil velení nad jezdectvem. Mladík dokázal porazit elitní jednotku thébské jízdy, jež měla být nepřemožitelná. Znalost filozofie, umění, matematiky a přírodních věd, kterou mu zprostředkoval Aristoteles, a vojenské dovednosti, strategie i zkušenosti přejaté od otce z něj časem učinily jednoho z největších dobyvatelů dějin. Navíc oplýval silným kouzlem osobnosti, takže mu jeho vojáci byli naprosto oddaní. 

Mladík na trůnu

Roku 336 př. n. l. byl Filip II. zavražděn a dvacetiletý Alexandr nastoupil na trůn. Jakmile se mu podařilo potlačit povstání Řeků, vydal se dobýt Persii coby největší a nejmocnější říši té doby. Vyrazil s 30–40 tisíci pěšáky proti mnohonásobné přesile, počítal však s tím, že se k němu postupně připojí rekruti z osvobozovaných řeckých měst v Malé Asii. Věděl také, že nějaký čas potrvá, než se jednotky perské armády stáhnou ze všech regionů a zmobilizují se. 

V první bitvě, u řeky Gráníkos, byla obě vojska početně vyvážená. Jenže Alexandr zavelel k okamžitému útoku, což Peršany překvapilo. Makedonský vojevůdce tak brzy slavil triumf a většina měst Malé Asie mu raději dobrovolně otevřela brány. Později u Issu porazil samotného perského velkokrále Dareia III., přesto se rozhodl postupovat ještě dál a podrobit si Egypt. 

Neochotný rozkaz

Ani země faraonů mu však nestačila, takže stočil pozornost k mýty opředené Indii. Svedl vítěznou bitvu u Hydaspes, ale unavení a již značně demoralizovaní vojáci se vzbouřili a odmítli dál pokračovat džunglí. Alexandr tedy velice neochotně zavelel k ústupu a zamířil do Babylonu, aby naplánoval další válku. Jenže břišní tyfus byl rychlejší a výjimečný dobyvatel v roce 323 př. n. l. vydechl naposled. 

TIP: Alexandr Makedonský: Jak se stal pánem tehdejšího světa?

Říši si rozdělili jeho pobočníci a generálové, nicméně ohromný kulturní vliv přežil – započala éra řecky mluvících panovníků v Egyptě, a zrodila se tak helénská epocha, jež zasáhla celou civilizovanou Evropu i Blízký východ. 

Největší dobyvatelé historie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907