Všechny naše kosatce: Divocí bratranci zahradních okras

23.06.2016 - Vlastik a Romana Rybkovi

Kosatce zdaleka nejsou jen šlechtěnou okrasou našich zahrad. I pro mnohé milovníky květin bude možná překvapením, že v české přírodě roste sedm původních druhů kosatců

<h3>Zlatý květ z bažin</h3><p><strong>Kosatec žlutý</strong> <em>(Iris pseudacorus)</em> je určitě nejznámějším a také nejstatnějším středoevropským kosatcem. Jeho sytě žluté květy zdobí okraje vod od nížin až do podhorských oblastí. Ve volbě stanoviště není vybíravý, najdeme ho na vlhkých místech různého typu od olšin po okraje příkopů a tůní, vždy na trvale vlhkých a živinami dobře zásobených půdách. Bez květů si jeho listy lze splést s puškvorcem, který se ale prozradí nezaměnitelnou vůní rozemnutých listů. </p>

Zlatý květ z bažin

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) je určitě nejznámějším a také nejstatnějším středoevropským kosatcem. Jeho sytě žluté květy zdobí okraje vod od nížin až do podhorských oblastí. Ve volbě stanoviště není vybíravý, najdeme ho na vlhkých místech různého typu od olšin po okraje příkopů a tůní, vždy na trvale vlhkých a živinami dobře zásobených půdách. Bez květů si jeho listy lze splést s puškvorcem, který se ale prozradí nezaměnitelnou vůní rozemnutých listů. 

<h3>Květina, které chybí tanky</h3><p>Velmi nápadným a ozdobným druhem je <strong>kosatec sibiřský</strong> <em>(Iris sibirica)</em>. Má fialové květy s výrazným tmavým žilkováním, intenzita zbarvení varíruje od poměrně tmavé přes nebesky modrou do světlých odstínů, vzácně mohou být květy i bílé. V příznivých podmínkách může vytvářet velké trsy a při bohatém výskytu je louka v době jeho květu úplně fialová. Je mnohem štíhlejší než předchozí druh a listy mají našedlé zbarvení. </p><p>Obrovský areál se táhne ze středu Evropy přes evropskou část Ruska a Kavkaz na západní Sibiř, což napovídá o jeho chladnomilnosti. Najdeme ho proto i ve vyšších polohách, hojně třeba v Hornovltavské kotlině nad Lipnem, v jihočeských pánvích nebo na Vysočině. Roste i v nížinách, ale vhodných míst výrazně ubylo, a tak se řadí mezi silně ohrožené druhy květeny ČR. Vyhovují mu narušená místa, například přerývaná prasaty. Ideálním býval vojenský prostor Libavá, kde pásy tanků občas přeoraly louku, zlikvidovaly konkurenci a oddenky kosatců „nakrájely“ k vegetativnímu množení.</p>

Květina, které chybí tanky

Velmi nápadným a ozdobným druhem je kosatec sibiřský (Iris sibirica). Má fialové květy s výrazným tmavým žilkováním, intenzita zbarvení varíruje od poměrně tmavé přes nebesky modrou do světlých odstínů, vzácně mohou být květy i bílé. V příznivých podmínkách může vytvářet velké trsy a při bohatém výskytu je louka v době jeho květu úplně fialová. Je mnohem štíhlejší než předchozí druh a listy mají našedlé zbarvení. 

Obrovský areál se táhne ze středu Evropy přes evropskou část Ruska a Kavkaz na západní Sibiř, což napovídá o jeho chladnomilnosti. Najdeme ho proto i ve vyšších polohách, hojně třeba v Hornovltavské kotlině nad Lipnem, v jihočeských pánvích nebo na Vysočině. Roste i v nížinách, ale vhodných míst výrazně ubylo, a tak se řadí mezi silně ohrožené druhy květeny ČR. Vyhovují mu narušená místa, například přerývaná prasaty. Ideálním býval vojenský prostor Libavá, kde pásy tanků občas přeoraly louku, zlikvidovaly konkurenci a oddenky kosatců „nakrájely“ k vegetativnímu množení.

<h3>Vůně skrytá v trávě</h3><p><strong>Kosatec trávovitý</strong> <em>(Iris graminea)</em> má trefné jméno, neboť najít nekvetoucí rostliny patří pro terénního botanika k velkým výzvám. I kvetoucí rostlinu lze snadno přehlédnout, protože své květy schovává u země. Je to určitě škoda, protože jsou krásně světle fialové a mají příjemnou meruňkovou vůni. </p><p>Má rád spíše středně vlhké až sušší trávníky a v České republice již nepatří k hojným druhům. Původní výskyt zasahuje pouze na jižní Moravu, osobně jej známe převážně z Bílých Karpat. Zplaněle roste také v západních Čechách nebo u Mladé Boleslavi. Patří mezi chráněné druhy v kategorii silně ohrožených.</p>

Vůně skrytá v trávě

Kosatec trávovitý (Iris graminea) má trefné jméno, neboť najít nekvetoucí rostliny patří pro terénního botanika k velkým výzvám. I kvetoucí rostlinu lze snadno přehlédnout, protože své květy schovává u země. Je to určitě škoda, protože jsou krásně světle fialové a mají příjemnou meruňkovou vůni. 

Má rád spíše středně vlhké až sušší trávníky a v České republice již nepatří k hojným druhům. Původní výskyt zasahuje pouze na jižní Moravu, osobně jej známe převážně z Bílých Karpat. Zplaněle roste také v západních Čechách nebo u Mladé Boleslavi. Patří mezi chráněné druhy v kategorii silně ohrožených.

<h3>Umělecká elegance</h3><p><strong>Kosatec různobarvý</strong> <em>(Iris variegata)</em> vás překvapí svou nádherou. Budete si udiveně říkat, že na tuhle stepní lokalitu musel utéci odněkud ze zahrádky. Je tu však doma, i když se Česká republika nachází na severozápadním okraji jeho areálu, takže původní je pouze na jižní Moravě, a to na Pálavě, na Pouzdřanské stepi, v okolí Znojma a Brna, v hodonínské Dúbravě a na sever zasahuje až na Prostějovsko. Na několika místech byl vysazen i v Čechách.</p><p>Pro svou vzácnost a krásu se řadí mezi chráněné druhy v kategorii silně ohrožený. Dosahuje výšky okolo 40 cm a listy má široké a obvykle mírně srpovitě zahnuté. Květů mívá tři až šest.</p>

Umělecká elegance

Kosatec různobarvý (Iris variegata) vás překvapí svou nádherou. Budete si udiveně říkat, že na tuhle stepní lokalitu musel utéci odněkud ze zahrádky. Je tu však doma, i když se Česká republika nachází na severozápadním okraji jeho areálu, takže původní je pouze na jižní Moravě, a to na Pálavě, na Pouzdřanské stepi, v okolí Znojma a Brna, v hodonínské Dúbravě a na sever zasahuje až na Prostějovsko. Na několika místech byl vysazen i v Čechách.

Pro svou vzácnost a krásu se řadí mezi chráněné druhy v kategorii silně ohrožený. Dosahuje výšky okolo 40 cm a listy má široké a obvykle mírně srpovitě zahnuté. Květů mívá tři až šest.

<h3>Ozdoba jarní pálavy</h3><p><strong>Kosatec nízký</strong> <em>(Iris pumila)</em> dělá čest svému jménu – dorůstá sotva 10 cm. Velké květy vyrůstají na lodyhách jednotlivě a jsou zbarvené nejčastěji fialově, mnohdy bývají i žluté, vzácněji růžové, případně bílé. Rozkvétá na přelomu dubna a května a působivé bohaté výskyty fialově i žlutě kvetoucích rostlin jsou jedním z dobrých důvodů pro časně májovou návštěvu Pálavy. </p><p>Patří k suchomilným a teplomilným obyvatelům výslunných skalních stepí s mělkou půdou, většinou na vápencovém podkladu. Stejně jako předchozí druh má na jižní Moravě severozápadní hranici areálu. Kromě Pálavy však roste i na mnoha dalších místech, k severu zasahuje na Vyškovsko a Prostějovsko. Je chráněn v kategorii silně ohrožených druhů.</p>

Ozdoba jarní pálavy

Kosatec nízký (Iris pumila) dělá čest svému jménu – dorůstá sotva 10 cm. Velké květy vyrůstají na lodyhách jednotlivě a jsou zbarvené nejčastěji fialově, mnohdy bývají i žluté, vzácněji růžové, případně bílé. Rozkvétá na přelomu dubna a května a působivé bohaté výskyty fialově i žlutě kvetoucích rostlin jsou jedním z dobrých důvodů pro časně májovou návštěvu Pálavy. 

Patří k suchomilným a teplomilným obyvatelům výslunných skalních stepí s mělkou půdou, většinou na vápencovém podkladu. Stejně jako předchozí druh má na jižní Moravě severozápadní hranici areálu. Kromě Pálavy však roste i na mnoha dalších místech, k severu zasahuje na Vyškovsko a Prostějovsko. Je chráněn v kategorii silně ohrožených druhů.

<h3>Ostře sledovaná vzácnost</h3><p><strong>Kosatec skalní písečný</strong> <em>(Iris humilis subsp. arenaria)</em> je u nás také na severozápadním okraji svého areálu, a tak za ním musíme opět na jižní Moravu, nejlépe na Pálavu, kde roste spolu s I. pumila. Odlišuje se ještě nižším vzrůstem, užšími listy a světlejšími květy. Kromě Pálavy jej lze najít ještě na několika lokalitách v okolí Miroslavi. </p><p>Paradox v druhovém a poddruhovém jménu, tedy skalní a přitom písečný, není úplným nesmyslem. Tento poddruh se chová ve většině svého areálu jako pískomilný druh, pouze na Moravě obsazuje skalní lokality, i když většinou na místech, kde dochází ke zvětrávání na písčité půdy. Jako jeden z 36 druhů naší květeny patří mezi celoevropsky chráněné druhy soustavy NATURA 2000, náleží tedy k detailně monitorovaným druhům.</p>

Ostře sledovaná vzácnost

Kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) je u nás také na severozápadním okraji svého areálu, a tak za ním musíme opět na jižní Moravu, nejlépe na Pálavu, kde roste spolu s I. pumila. Odlišuje se ještě nižším vzrůstem, užšími listy a světlejšími květy. Kromě Pálavy jej lze najít ještě na několika lokalitách v okolí Miroslavi. 

Paradox v druhovém a poddruhovém jménu, tedy skalní a přitom písečný, není úplným nesmyslem. Tento poddruh se chová ve většině svého areálu jako pískomilný druh, pouze na Moravě obsazuje skalní lokality, i když většinou na místech, kde dochází ke zvětrávání na písčité půdy. Jako jeden z 36 druhů naší květeny patří mezi celoevropsky chráněné druhy soustavy NATURA 2000, náleží tedy k detailně monitorovaným druhům.

<h3>Český šperk</h3><p><strong>Kosatec bezlistý</strong> <em>(Iris aphylla)</em> je jediným suchomilným zástupcem rodu v Čechách, obývá výslunné skály a kamenité stráně. Je spíše nižší do 30 cm a květy jsou zbarvené modrofialově. Z Čech bývají rozlišovány tři poddruhy, které se odlišují v šířce okvětních lístků, jejich zbarvení a také v počtu květů. Oprávněnost tohoto dělení je však některými botaniky zpochybňována. </p><p>Nejhojnější je poddruh označovaný jako kosatec bezlistý český. Roste v Českém krasu, v okolí Prahy – např. Prokopské údolí – a u Mladé Boleslavi. Kosatec bezlistý čedičový najdeme na několika čedičových vrších Českého středohoří – Sedlo, Milá, Raná, Brník. Posledním poddruhem je kosatec bezlistý opukový, který rostl v okolí Roudnice nad Labem a ve volné přírodě je již s největší pravděpodobností vyhynulý. Je to jistě škoda, byl to hodně zajímavý jednokvětý typ opukových skalek. Kosatec bezlistý je chráněným druhem z kategorie silně až kriticky ohrožených druhů. </p>

Český šperk

Kosatec bezlistý (Iris aphylla) je jediným suchomilným zástupcem rodu v Čechách, obývá výslunné skály a kamenité stráně. Je spíše nižší do 30 cm a květy jsou zbarvené modrofialově. Z Čech bývají rozlišovány tři poddruhy, které se odlišují v šířce okvětních lístků, jejich zbarvení a také v počtu květů. Oprávněnost tohoto dělení je však některými botaniky zpochybňována. 

Nejhojnější je poddruh označovaný jako kosatec bezlistý český. Roste v Českém krasu, v okolí Prahy – např. Prokopské údolí – a u Mladé Boleslavi. Kosatec bezlistý čedičový najdeme na několika čedičových vrších Českého středohoří – Sedlo, Milá, Raná, Brník. Posledním poddruhem je kosatec bezlistý opukový, který rostl v okolí Roudnice nad Labem a ve volné přírodě je již s největší pravděpodobností vyhynulý. Je to jistě škoda, byl to hodně zajímavý jednokvětý typ opukových skalek. Kosatec bezlistý je chráněným druhem z kategorie silně až kriticky ohrožených druhů. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907