Výkaly slouží jako zdroj života v promrzlé antarktidské krajině

19.06.2021 - Zuzana Teličková

Kolonie tučňáků a ploutvonožců obývajících nehostinnou krajinu Antarktického poloostrova, dávají vzniknout ohniskům biodiverzity. Důležitou roli zde hrají jejich na dusík bohaté exkrementy, které povzbuzují vznik života i více než kilometr za kolonií.

<p>Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.</p>

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.


Reklama

Vědci se vydali do mrazivých končin Antarktidy mezi kolonie rypoušů, tučňáků oslích, tučňáků uzdičkových nebo tučňáků kroužkových a zkoumali půdu a rostliny, které tyto populace obklopují. Zjistili, že výkaly pocházející z kolonií se částečně odpařují ve formě čpavku, který vítr odnáší dál do vnitrozemí a usazuje v oblastech, která někdy až 240násobně přesahuje plochu, na níž zvířata žijí. 

TIP: Elegantní zabiják polárních moří: Výkonný lovec tuleň leopardí

Na takto obohacené půdě se velmi daří mechům a lišejníkům, které zase hostí množství malých bezobratlých tvorů, jako jsou chvostoskoci a roztoči. Zoologové napočítali i miliony těchto živočichů na metr čtvereční zatímco v evropských a amerických travních porostech jich je možné zjistit kolem 50 až 100 tisíc na metr čtvereční. Autoři studie také zjistili, že dopad pozitivní přítomnosti zvířecích výkalů nesouvisí s tím, jak je v konkrétním místě zima nebo sucho, ale především s množstvím zvířat, která v kolonii žijí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Laločníci na korálovém útesu

Věda
Reklama
Historie

7335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.

Vesmír

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907