Při teoretickém měření hmotnosti mraku musíme nejprve určit jeho hustotu. U typického cumulu – bílého kupovitého oblaku viditelného za jinak jasného počasí – jde o 0,5 g/m³, u jiných typů se hodnota samozřejmě liší.
Následně je třeba změřit velikost mraku. Jeho šířku určíme podle stínu, který vrhá, když se slunce nachází přímo nad ním. Typický cumulus bývá asi 1 km vysoký i široký, tudíž má objem miliardy metrů krychlových. Jednoduchou matematikou pak zjistíme, že se v něm nachází okolo 500 tun vody.
A jak se takové množství „udrží“ ve vzduchu? Voda je v oblaku rozptýlená do miliard mikrokapiček. Některé z nich jsou tak malé, že by jich k vytvoření jediné dešťové kapky byly potřeba miliony. Gravitace má na ně tudíž zcela zanedbatelný vliv.
100+1 zahraniční zajímavost
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)