Výpravy osminohých vzduchoplavců: Kterak babí léto ke svému jménu přišlo?

Babí léto, někdy též označované jako pozdní léto, je název déletrvajícího suchého, slunečného, teplého a málo větrného počasí na konci léta či začátku podzimu. Víte ale, jak ke svému jménu přišlo?




Babí léto je dáno poměrně pravidelnou odchylkou od celkového trendu počasí, k níž většinou dochází od 21. září do 1. října. V této době přechodného oteplení dochází v pavoučích životech ke zlomové události.

Ottův slovník naučný říká: „Babí léto se nazývá Svatováclavské nebo Mariánské, latinsky Filamenta Divae Virginis = čili vlákna božské panny. Jemné pavučiny, vlákénka, která za jasného září jednotlivě nebo v chumáčcích poletují ve větru.“

Pavoučí vlákno a textilní průmysl

Pavučina se u pavouků tvoří ve snovacích žlázách umístěných v zadní části těla. Jejich vyústění mají tito členovci na konci zadečku, na takzvaných snovacích bradavkách. Tudy pavouk vytlačuje bílkovinnou hmotu, která se přitom zahušťuje a drobnými otvory vychází ven v podobě tenoučkého vlákna.

Pavučina je tedy vláknitá bílkovina, které se odborně říká fibrin. Jde o vlákno nesmírně pružné a dvojnásobně pevnější než hedvábí. Jeho pevnost je dokonce srovnatelná s pevností nylonu.

Mimořádných vlastností fibrinu se už dávno snažili využít australští domorodci, když z pavučin obrovských listnatek nefil splétali husté rybářské sítě. Na počátku 18. století zkoušeli podnikavci v textilním průmyslu vyrábět z tohoto materiálu oděvy. Žádaná tkanina skutečně spatřila světlo světa a zkušebně posloužila pro výrobu punčoch, rukavic a záclon. Projekt se ale nerozběhl, protože byl příliš nákladný a nepraktický.

Vzhůru na nová území

Babím létem tedy neoznačujeme jen pěkné počasí brzkého podzimu, ale také pavoučí vlákna, která za slunečného dne a mírného větru létají ve velkých počtech povětřím. Poprvé se o tomto jevu zmiňují na konci 17. století angličtí lékaři Hulse a Lister. Německý přírodovědec Meuge pozoroval start pavoučí letky v polovině 19. století za teplého říjnového dne. Zábradlí mostu bylo pokryto tisícovkou drobných pavoučků, kteří měli zvednutý zadeček a vypouštěli své jemné pavučiny proti větru.

Vlákno zahřáté teplým vzduchem se neustále prodlužuje, až se jeho délka stane pro pavoučka nosnou. Pak osminohý aeronaut letí na svém vlákénku unášen teplým podzimním větrem vstříc pavoučím dobrodružstvím, jak to výstižně zobrazil Ondřej Sekora v příhodách Ferdy mravence.

Slavný anglický přírodovědec Charles Darwin pozoroval na lodi Beagle, na níž se plavil kolem světa, tisíce malých pavouků plachtit vzduchem téměř sto kilometrů od nejbližší pevniny. Takto létají například pavouci rodu Erigone a Pachygnatha, pavouci z čeledi slíďáků (Lycosidae) a běžníků (Thomisidae).

TIP: Kdo číhá v trávě: S jakými druhy jedovatých pavouků se můžeme v Česku setkat?

Mezi „osminohé aeronauty“, kteří dokáží doplachtit do velkých vzdáleností, patří především drobné druhy, jejichž délka těla dosahuje maximálně dvou milimetrů. V průběhu letu se pavouček spustí po dalším vláknu k zemi a letící vlákénka se splétají s ostatními a vytvářejí tlustší provazce. Babí léto je tedy migrací pavoučích populací. Je to způsob velmi efektivní a pomáhá pavoukům dobývat nová území a rozšiřovat svůj životní areál.


Další články v sekci