Vytrvalá zvířata: Kdo jsou nejodolnější obyvatelé naší planety?

03.09.2020 - Vilém Koubek

Evoluce nadělila některým druhům odolnost, za jakou by se nemuseli stydět ani superhrdinové: Nevadí jim chemikálie či extrémně slaná voda, nezmrznou, vysmívají se radiaci, a dokonce dovedou na deset let přestat žít

<h3>Jedy, sůl a radiace</h3><p><strong>fundul mumiový</strong><br /><strong>kde:</strong> Severní Amerika | <strong>snese:</strong> 2 000 radů</p><p>Fundul mumiový obývá atlantské pobřeží Spojených států a Kanady. Řadí se mezi nejhouževnatější vodní tvory a rychle se přizpůsobuje novému, často nehostinnému prostředí.<strong> Drobná rybka žije i v extrémně znečištěných vodách, a dokonce jí nevadí jedovaté chemikálie</strong>. Nevyhýbá se ani značně slaným podmínkám – vyskytuje se třeba ve slaniskách – a po krátkou dobu snese rovněž záření v hodnotě dvou tisíc radů.</p>

Jedy, sůl a radiace

fundul mumiový
kde: Severní Amerika | snese: 2 000 radů

Fundul mumiový obývá atlantské pobřeží Spojených států a Kanady. Řadí se mezi nejhouževnatější vodní tvory a rychle se přizpůsobuje novému, často nehostinnému prostředí. Drobná rybka žije i v extrémně znečištěných vodách, a dokonce jí nevadí jedovaté chemikálie. Nevyhýbá se ani značně slaným podmínkám – vyskytuje se třeba ve slaniskách – a po krátkou dobu snese rovněž záření v hodnotě dvou tisíc radů.

<h3>Knihy a filmy lžou</h3><p><strong>švábi</strong><br /><strong>kde:</strong> celá Země | <strong>snesou:</strong> 3 200 radů</p><p>Na naší planetě žije zhruba stejný počet druhů švábů a savců: První zmíněné nalezneme takřka v každém prostředí, dokonce i na Mount Everestu. Jejich odolnost je pověstná – <strong>dovedou měsíc vydržet bez vody či potravy, a pokud přijdou o hlavu, tělo samotné může přežít i několik dalších týdnů</strong>. Knihy či filmy proto šváby líčí jako tvory, kteří přečkají nukleární apokalypsu. <strong>Ve skutečnosti však jejich nejběžnější druhy snesou „pouze“ pětinásobek dávky smrtelné pro člověka</strong>, a v živočišné říši tak stále patří k ohroženějším. </p>

Knihy a filmy lžou

švábi
kde: celá Země | snesou: 3 200 radů

Na naší planetě žije zhruba stejný počet druhů švábů a savců: První zmíněné nalezneme takřka v každém prostředí, dokonce i na Mount Everestu. Jejich odolnost je pověstná – dovedou měsíc vydržet bez vody či potravy, a pokud přijdou o hlavu, tělo samotné může přežít i několik dalších týdnů. Knihy či filmy proto šváby líčí jako tvory, kteří přečkají nukleární apokalypsu. Ve skutečnosti však jejich nejběžnější druhy snesou „pouze“ pětinásobek dávky smrtelné pro člověka, a v živočišné říši tak stále patří k ohroženějším. 

<h3>Vosy místo psů</h3><p><strong>parazitické vosy</strong><br /><strong>kde:</strong> Země kromě pólů | <strong>snesou:</strong> 180 000 radů</p><p>Parazitické vosy prosluly děsivou schopností paralyzovat oběť žihadlem a naklást do ní vajíčka. Méně už se mluví o jejich odolnosti vůči radiaci:<strong> Drtivá většina těchto živočichů snese až 180 tisíc radů, tedy 18krát víc, než vyzářila atomová bomba svržená na Hirošimu</strong>. Vosičky však nepředstavují jen nepříjemné škůdce: Podle nových studií je lze vytrénovat k hledání výbušnin a toxických látek. Teoreticky by se tudíž mohly nasazovat během policejních zásahů místo psů, i když k tomu nejspíš nedojde… </p>

Vosy místo psů

parazitické vosy
kde: Země kromě pólů | snesou: 180 000 radů

Parazitické vosy prosluly děsivou schopností paralyzovat oběť žihadlem a naklást do ní vajíčka. Méně už se mluví o jejich odolnosti vůči radiaci: Drtivá většina těchto živočichů snese až 180 tisíc radů, tedy 18krát víc, než vyzářila atomová bomba svržená na Hirošimu. Vosičky však nepředstavují jen nepříjemné škůdce: Podle nových studií je lze vytrénovat k hledání výbušnin a toxických látek. Teoreticky by se tudíž mohly nasazovat během policejních zásahů místo psů, i když k tomu nejspíš nedojde… 

<h3>Třicet dní nezničitelnosti</h3><p><strong>octomilky</strong><br /><strong>kde:</strong> mírné až tropické pásmo | <strong>snesou:</strong> 64 000 radů</p><p>Drobné a obtížné octomilky se sice průměrně dožívají pouhých 30 dní, přesto patří k nejodolnějším organismům na Zemi. <strong>Odolají ozáření až 64 tisíc radů, tudíž by zvládly i výbuch více než šesti druhoválečných atomových bomb.</strong> Jejich nezdolnost se proto využívá při výzkumu radioterapie, jejíž pomocí se ničí zhoubné nádory prostřednictvím ozařování: Konkrétně střeva octomilek se velice podobají těm, jež mají hlodavci – hmyz se však chová snáz, takže se nové experimenty odehrávají i na něm. </p>

Třicet dní nezničitelnosti

octomilky
kde: mírné až tropické pásmo | snesou: 64 000 radů

Drobné a obtížné octomilky se sice průměrně dožívají pouhých 30 dní, přesto patří k nejodolnějším organismům na Zemi. Odolají ozáření až 64 tisíc radů, tudíž by zvládly i výbuch více než šesti druhoválečných atomových bomb. Jejich nezdolnost se proto využívá při výzkumu radioterapie, jejíž pomocí se ničí zhoubné nádory prostřednictvím ozařování: Konkrétně střeva octomilek se velice podobají těm, jež mají hlodavci – hmyz se však chová snáz, takže se nové experimenty odehrávají i na něm. 

<h3>Malé, ale nezdolné</h3><p><strong>želvušky</strong><br /><strong>kde:</strong> celá Země | <strong>snesou:</strong> 570 000 radů</p><p>Želvušky patří k nejlépe prozkoumaným živočichům, kteří dovedou prospívat v extrémních podmínkách. <strong>Drobní tvorové dorůstají průměrně 0,5 mm a přežijí několik minut i při teplotě přesahující 150 °C nebo naopak v −272 °C. Neuškodí jim ani extrémně nízký tlak vesmírného vakua.</strong> Bez dostatečného přísunu vody takřka vyschnou a ve stavu pomyslné smrti přečkají až deset let, načež pomocí „životodárné tekutiny“ opět obživnou. <strong>A pokud jde o smrtelnou dávku radiace, oproti člověku snesou i tisícinásobek. </strong></p>

Malé, ale nezdolné

želvušky
kde: celá Země | snesou: 570 000 radů

Želvušky patří k nejlépe prozkoumaným živočichům, kteří dovedou prospívat v extrémních podmínkách. Drobní tvorové dorůstají průměrně 0,5 mm a přežijí několik minut i při teplotě přesahující 150 °C nebo naopak v −272 °C. Neuškodí jim ani extrémně nízký tlak vesmírného vakua. Bez dostatečného přísunu vody takřka vyschnou a ve stavu pomyslné smrti přečkají až deset let, načež pomocí „životodárné tekutiny“ opět obživnou. A pokud jde o smrtelnou dávku radiace, oproti člověku snesou i tisícinásobek. 




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907