Vzácný motýlí klenot: Návrat jasoně červenookého

18.08.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Jasoň červenooký patří k nápadným a nesmírně vzácným motýlům. Nebýt odhodlání jednoho jediného muže, byl by výskyt tohoto krásného motýla na půdě České republiky již dávno historií

Potrava dorostenců a dospělých -<p>Housenky jasoňů se živí převážně rozchodníky (<em>Sedum</em>), dospělé exempláře pak převážně fialově kvetoucími druhy bodláků</p>
Potrava dorostenců a dospělých -

Housenky jasoňů se živí převážně rozchodníky (Sedum), dospělé exempláře pak převážně fialově kvetoucími druhy bodláků


Reklama

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) byl dříve rozšířen na mnoha místech našeho území, ale z většiny lokalit vymizel již ve druhé polovině 19. století. V Čechách byly poslední údaje o jeho výskytu zaznamenány ve 20. letech 20. století v Podkrkonoší. Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberku (polovina 20. let 20. století) a na Znojemsku, kde byl poslední nález zaznamenán v roce 1935. Od tohoto roku byl považován za vyhynulého.

Sen statečného muže

Jan Lukášek (1923–2009), rodák z Dúbravky u Bratislavy, prožil nesmírně dramatický a bohatý život. Za války se zapojil do odboje, byl zatčen, v roce 1944 prchl z vězení, přešel frontu a vstoupil do speciálního útvaru 4. ukrajinského frontu. Po válce se stal vojákem z povolání a pracoval jako instruktor výsadkového vojska.

V roce 1971 byl z politických důvodů propuštěn (nesouhlasil s invazí spojeneckých vojsk v roce 1968). Poté se nastěhoval do Štramberka, což bylo nesmírným štěstím pro ochranu tamní přírody i pro jasoně červenookého. Jan Lukášek byl totiž mimo jiné vášnivým lepidopterologem (znalcem motýlů), který v sobě po léta hýčkal sen navrátit tyto motýly zpět na vápencové skály Štramberka.

Odsouzen k nezdaru?

V roce 1982 odstartoval Jan Lukášek ve spolupráci s Jaroslavem Ašmerou z univerzity v Ostravě projekt Apollo – repatriaci jasoňů do štramberské přírody. Nejprve bylo třeba vysadit rozchodník bílý (Sedum album), na němž se larvy štramberské populace vyvíjejí. Odborníci z domova i zahraničí byli skeptičtí a tvrdili, že bez finančně náročných insektárií je projekt odsouzen k nezdaru.

Praktik Jan Lukášek nesouhlasil – podle jeho zkušeností v přírodě nikdo nikdy nic motýlům neklimatizoval, a přesto prospívají! S přáteli založil ZO ČSOP Apollo a na štramberském vrchu Kotouči vybudovali první chovná zařízení pro jasoně, jejichž housenky byly přivezeny ze Slovenska – houseníky, s vysazenými živnými rozchodníky. Vylíhlí motýli však v klecích nemohli ani létat, ani se rozmnožovat.

Nečekaný světový triumf

Jan Lukášek se nakonec rozhodl, že houseníky otevře a motýly prostě vypustí do volné přírody. Puštěním okřídlených krasavců na svobodu dostala repatriace vzácného druhu rychlý spád. Exemplářů překrásného motýla začalo v některých biotopech u Štramberku přibývat.

Pokus o reintrodukci jasoně červenookého byla úspěšně zakončena roku 1994 a změnil se ve světový úspěch. Jan Lukášek byl oceněn cenou Josefa Velka, cenou Jana Šmardy, získal i cenu ministra pro životní prostředí a byl oceněn pamětní medailí Českého svazu ochránců přírody. Je třeba zdůraznit, že podobná repatriace motýlího druhu se ještě nikde na světě nezdařila!

Vandalové a pytláci

Repatriační program jasoně červenookého se zdařil díky radikálnímu odlesnění biotopů, včetně narušení původního krytu a vysazení živných rostlin (rozchodníků). Kvůli jasoňům je dobré zavedení pastvy koz s ponecháním nedopasků (je třeba zachovat bodláky a pcháče). V lomech, kde jasoňové žijí, není možná jakákoli nevhodná rekultivace, například vysazování dřevin a navážení zeminy.

TIP: Botanická zahrada u Štramberka a tamní Robinson z vápencového ostrova

Úspěšný návrat jasoňů červenookých do Štramberka bohužel neunikl pozornosti pytláků. Z celé Evropy se na vápencové kopce začali sjíždět bezohlední „motýlkáři“, kteří se snaží okřídleného krasavce ulovit (pytláci dokonce kradou i housenky). Na černém trhu v Česku se preparovaný jasoň červenooký prodává asi za 5 000 Kč, v zahraničí jde o sumu podstatně vyšší.

Jasoň červenooký

Jasoň červenooký patří do čeledi otakárkovitých (Papilionidae) a rodu jasoňů (Parnassius) a je jedním z největších denních motýlů v Evropě s rozpětím křídel 7–8,4 cm. Jde o heliofilní druh, který je aktivní především v období největšího slunečního svitu. Od června do srpna a v teplém září létá pomalým, nápadně třepotavým letem.

V čase horkého léta dospělci (imaga) kopulují a kladou vajíčka. Většina housenek se z vajíček líhne v březnu a dubnu. Housenky se zakuklují zpravidla v červnu a vykuklí se asi za šest týdnů. Jde o monocyklický druh s jedinou generací ročně. Housenky se živí především rozchodníky (Sedum), dospělé exempláře pak převážně fialově kvetoucími druhy bodláků.


Kam za jasoni červenookými

V Česku na jediné místo – do Štramberka! Početnost místní populace kolísá, v průměru však zde běžně létá sedm set exemplářů. S jasoni červenookými se můžete nejčastěji setkat v PP Kamenárka, PP Šipka, na kopci Kotouč a dokonce i v botanické zahradě ve Štramberku. Nejvhodnějším obdobím, kdy se můžete kochat něžnou exotickou krásou výrazných motýlů je červenec a srpen. Při teplém počasí však tyto krasavce zastihnete již v polovině června, stejně jako v prvé polovině září. K jejich pozorování je nutno si vybrat jasný, sluneční den.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907