Vzývaný i proklínaný: Pomáhá alkohol našemu zdraví, nebo mu hlavně škodí?

13.01.2021 - Radomír Dohnal

Jaký je dlouhodobý vliv konzumace alkoholu na lidské zdraví? Jak alkohol ovlivňuje mysl člověka a co dělá s jeho tělem? A existuje skutečně nějaká rozumná míra, kterou když dodržíme, nemusíme se při pití obávat?

<p>Za každou skleničku vyvolávající pocity uvolněnosti a euforie platíme hodně vysokou daň.</p>

Za každou skleničku vyvolávající pocity uvolněnosti a euforie platíme hodně vysokou daň.


Reklama

Pro někoho zkapalnělé štěstí a tekuté teplo v láhvi, pro jiné ta nejhorší metla lidstva a stupňující se lihové prokletí. Shoda těchto dvou stran jedné mince je v nedohlednu. Omamné účinky alkoholu provázejí lidstvo od vzniku civilizace, a přitom se nezdá, že bychom se s ním za tu dobu naučili hospodařit nějak rozumněji. Jaký je dlouhodobý vliv konzumace alkoholu na lidské zdraví, duševní i fyzické? Jen škodí, anebo může i pomáhat? A v jakém množství se dá jeho konzumace označit za přiměřenou?

Dávka dělá jed a přemíra všeho škodí. To platilo vždy a alkohol nikdy nebyl výjimkou. Pravdou je, že v posledních dekádách bylo skoro zlatým pravidlem, aby za každou odbornou studií potvrzující škodlivost alkoholu následovala další, jež ji v některých aspektech vyvracela. Tyto názorově rozhoupané bilance medicínských studií se ale postupně vyrovnávají, a například Lancet, prestižní odborný časopis medicíny, už od roku 2018 vede poměrně nesmlouvavě linii protialkoholního hnutí. Slovy současného vědeckého poznání: Klady, byť i střídmé konzumace alkoholu, nepřekonají možná rizika a zápory. 

Všichni pijáci na jedné lodi

Rozpory mezi tím, co si alkohol bere a co dává, začaly být více patrné, když se objevily první přepočty na tzv. jednotky alkoholu. Takovou jednotku si můžete představit například objemově jako 10 mililitrů (anebo 8 gramů) čistého lihu. Zdánlivá technická banalita ve vyjádření množství ale poprvé umožnila přemostit nepopiratelné rozdíly mezi konzumenty piva, vína a lihovin. Že půl litru kořalky není totéž co půllitr ležáku, bylo jasné i dříve, ale jednotkový rozdíl byl rázem patrnější. Obsahově je jedna jednotka srovnatelná přibližně s třetinkou piva, deci vína, nebo opravdu hodně malou štamprlí 40% destilátu.

Pokud posedíte v hospodě u šesti piv, dostanete do sebe 12 a více jednotek alkoholu; tři dvoudecky červeného s kamarádkou jsou kolem 6 jednotek, a když se sami podíváte na dno dříve plné lahve slivovice, může jich být i 30. Kde už začínají problémy? V tom právě tkví největší problém: Už první zkonzumovanou jednotkou si můžete uškodit. Alkohol a jeho negativní vliv na zdraví nemá nějakou limitní, prahovou hodnotu, kdy ještě ano, a kdy už ne. Negativní účinky na zdraví lze statisticky potvrdit a jejich postupný nárůst se zvyšující se konzumací doložit už od první vypité jednotky. Škodlivý je podle studií v jakémkoliv množství.

Cesta, jak si zkrátit život nemocí

Dvě deci vína denně, tedy 2 jednotky alkoholu, zvyšují u žen riziko rakoviny prsu o 25 %. Deset jednotek alkoholu týdně u muže znamená riziko rozvoje cévních chorob, selhání srdce a infarktu. Pět piv denně, chcete-li 10 jednotek alkoholu, vás přiblíží rakovině o 37 %. A vzhledem k tomu, že ještě v roce 2016 činila průměrná jednotková spotřeba alkoholu v Česku 9,8 litru čistého lihu (tedy 980 jednotek) na osobu, nutí to k zamyšlení. Není divu, že v jednotkách přepočtené výsledky působí dramaticky a dávají všem, kteří si občas připijí na zdraví, nehezky a možná až příliš důrazně nůž na krk. 

A takových je ve světě (podle Světové zdravotnické organizace) nejméně 2,3 miliardy. Kritický tón sice můžeme lehce zmírnit, protože myšlenka WHO, že alkohol je příčinou jednoho z dvaceti úmrtí na planetě Zemi, je trochu pochybná. Přímo kvůli přestřelené konzumaci – otravou alkoholem – totiž zemřou jen mizivá promile lidí. Ale už nelze odpárat fakt, že i ona jednotková spotřeba alkoholu spouští kaskádu zvyšujících se rizik a zdravotních komplikací u více než 23 onemocnění a chorob

Dá se tedy spíše říct, že pokud zemřete na kardiovaskulární onemocnění (ročně 17,9 milionu lidí; je to nejčastější příčina, která se podílí na 31 % úmrtí globálně), je přibližně pětinová (19%) šance, že s tím měla co do činění předchozí dlouhodobá konzumace alkoholu. Váš život tedy ukončí spíše nějaká nemoc, jejímž komplikujícím faktorem byla i záliba v lihem obohaceném pití.

Kolik je akorát?

Stejně jako se neptáte, kolik ředidla, bazénové chemie nebo nemrznoucí směsi můžete vypít, aby všechno bylo v pořádku (proč byste také něco takového dělali, že?), nejspíš byste si ani neměli klást otázku, kolik snesete alkoholu – protože stejně jako ředidlo vám nesvědčí. Chcete vědět, kolik alkoholu můžete, než se otrávíte? Anebo jaká je doporučená dávka bez přidružených zdravotních rizik? Odpověď je jednoduchá – nulová. Pokud nechcete nést zdravotní rizika konzumace alkoholu, nepijte.

Informací o tom, že mezní přiměřenou konzumací je 20 g pro ženy a 40 g pro muže denně, se rozumí spíše doporučená společenská a kulturní hranice, nikoli ta zdravotní. I když i tady se přílišnému zobecňování odborníci zpěčují. Každý člověk a jeho organismus je originál a na alkohol může reagovat odlišně.

Čím konkrétně alkohol škodí? 

Ze své chemické podstaty je alkohol buněčný jed, a proto působí neblaze na všechny orgány trávicí soustavy, se kterými přijde přímo do styku. Jeho konzumace tak může dráždit žaludek a střeva, což může vést k zánětům, poruchám trávení a vředům. Výsledkem může být rakovina tlustého střeva, hrtanu, žaludku nebo slinivky břišní. Ostatně Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikuje alkoholické nápoje jako prokázané karcinogeny skupiny č. 1, čili stejně jako tabákový kouř anebo zvýšenou radioaktivitu.

Z popíjení může vzejít třeba cukrovka způsobená narušením rovnováhy krevních cukrů. Alkoholické nápoje jsou také vydatně kalorické, takže jejich nadužívání může vést k obezitě. Největší ránu ale dostávají játra, která alkohol v těle odbourávají a detoxikují. Poškodit jejich funkci lihem není zase tak složité a přihlásit se může cirhóza nebo žloutenka. Alkohol si pohrává i s lidským srdcem, zvyšuje totiž krevní tlak. Výsledkem mohou být arytmie (hypertenze, dysrytmie), kardiomyopatie nebo infarkt. Poškozuje také kmenové buňky. 

Neplechu dělá i v centrálním nervovém systému, kde zasahuje čelní lalok mozku, jenž ovlivňuje emoce, krátkodobou paměť a koordinaci. Poškození mozku, vedoucí přes neschopnost učit se až po narušení paměti, mohou vést k rozvoji demence. Přidružit se mohou i poruchy spánku, chronická únava a vyčerpání, epileptické záchvaty či oslabení imunity. Samostatnou kapitolu představují rizika dopadů konzumace alkoholu na společnost a rodiny rozvrácené závislostí. 

Škodí nejen těm, kteří pijí

Dokud rizika dlouhodobé konzumace nese člověk individuálně, jde svým způsobem o jeho věc. Problémy se však násobí tam, kde svůj návyk a jeho následky přenáší na okolí. Což je případ těhotných matek, které si nedokážou své tekuté hobby odříct. Vyvíjející plod tím doslova svévolně hubí. Stejné je to ale i s řidiči pod vlivem alkoholu.

Negativní dopad má také konzumace alkoholu mladistvými, na které alkohol působí obzvláště zhoubně. Nejde jen o to, že snáze podlehnou rozvinuté závislosti a ztrátě sebekontroly (což přirozeně hrozí i dospělým). Proces vývoje mozku běží přibližně do 21 let věku. Nezletilé tedy alkohol připravuje o jejich budoucí možný potenciál. Dětský organismus se také snáze přetíží, a poškození jater, trávicího či nervového systému má mnohem rychlejší průběh, navíc s trvalými následky. 

TIP: Tajemství aperitivu: Proč alkohol podporuje chuť k jídlu?

Za každou skleničku vyvolávající pocity uvolněnosti a euforie platíme hodně vysokou daň. Otázkou jen zůstává, kdy si ji náš organismus vybere. Čistě teoreticky lze převést 7–14 jednotek alkoholu požitých týdně na zkrácení si délky života o 6 měsíců a více než 24 jednotek týdně na ukrácení vlastního života o 4–5 let. Nikdo ale předem neví, z jak dlouhého metru odstřihává. Jen to, že si připíjí na kratší, a nikoli zdravou budoucnost.

Na zdraví! Na zdraví?

Sklenička denně přece neškodí, ale prospívá, ne?

Tato fráze je bohužel neplatná. Pokud chcete být opravdu rozumní, musíte vzít v potaz aktuální medicínský výzkum, který zásadně zpochybňuje zdravotní přínos konzumace alkoholu, byť v malých dávkách. Onen chronický faktor průběžné skromné konzumace situaci zhorušuje.

Dobře, budu pít jenom pivo, je to v pořádku?

Není. Pivo, rum, víno, burčák anebo domácí pálenka – všechny tyto moky lze převést na ekvivalent jednotek alkoholu; všechny obsahují etanol, jen v jiném balení. Přírodní, anebo umělé? Je to jedno, pořád se potýkáte s tou samou nebezpečnou látkou.

Po malé štamprličce se mi dobře spí

Inu, uvolnění a umírnění stresu je jedna věc, narušený spánkový režim, hloubka a regenerační kvalita spánku druhá. Možná usnete rychleji, kvalitněji se ale nevyspíte.

Tak jen kapičku, v zimě, pro zahřátí!

Pocitové teplo není totéž co teplo fyzické. Alkohol sice roztahuje cévy, ale krev proudí od vnitřních orgánů, takže vnitřní teplota těla po požití klesá. Navíc tím dočasně pozbudete schopnost hřát se třesem.

Ale vždyť je to proti bacilům!

Líh je skutečně vynikající dezinfekce, ale při vnější aplikaci a v koncentraci kolem 65 %. V lidském těle naopak imunitu snižuje, stejně jako obranyschopnost sliznic.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907