Waddenské moře patří k nejdůležitějším cílům vodních stěhovavých ptáků na světě. Tamní písčité i bažinaté plochy, v nichž se mísí slaná voda se sladkou, totiž nabízejí nepřeberné množství potravy. Opeřenci tam proto s oblibou odpočívají během migrací, a někteří v místě i přezimují
Waddenské moře neboli Waddenzee se rozkládá na severu Nizozemska, mezi pevninou a Frískými ostrovy, odkud se přelévá za hranice Německa až do Dánska. Celkově se táhne v délce asi 500 km a zabírá plochu 11 434 km². Velkou část jeho rozlohy vyplňují přechodové zóny mezi souší, mořem i sladkovodním prostředím, a v místě tak najdeme písečné louky, mokřady, slané močály, ústí řek, pláže či duny. Vzniká tím domov pro rozmanitou faunu i flóru: Ve slaných bažinách se vyskytuje přibližně 2 300 druhů rostlin a živočichů, zatímco v oblastech mořských a brakických, kde se mísí slaná a sladká voda, žije dalších 2 700 druhů.
Waddenzee je plytké a proměnlivé: Zásadně jej totiž ovlivňuje příliv a odliv. Při odlivu se z velké části mění v souš a na pevninském břehu i u Fríských ostrovů se objevují souvislé bahnito-písčité pláže bohaté na bentos – unikátní soubor populací rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Jedná se přitom o živnou půdu pro množství vodních a mokřady obývajících ptáků.
Badatelé moře považují za klíčovou oblast pro vodní stěhovavé opeřence, a to nejen ty, kteří přilétají z východního Atlantiku, ale i pro druhy migrující mezi Afrikou a Eurasií. Do místa jich každoročně zavítá asi 10–12 milionů: Trvalým či přechodným domovem se region stává především pro statisíce kachen, hus, ale i racků či rybáků.
Unikátní biotopy a křehké ekosystémy zůstávají do značné míry neporušené. Roli v tom nepochybně hraje i fakt, že na ochraně lokality již od roku 1978 úzce spolupracují všechny země, do jejichž území vodní plocha zasahuje.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)